2008 - Zlatá medaile Zakládání vinic Karlem IV., ČÍSLOVANÁ -...
Zlatá půluncová medaile vydaná k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic - rok 2008
Zlatá půluncová medaile vydaná k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic - rok 2008
Zlatá půluncová medaile vydaná k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic, ČÍSLOVANÁ VARIANTA - rok 2008
Autor : MgA. Jakub Vlček
Rytecké úpravy : Lubomír Lietava
Materiál : zlato - Au 999,9
Hmotnost : 15,56 g
Průměr : 28 mm
Provedení : Proof
Hrana : hladká, číslovaná - tato medaile s číslem 136
Náklad : 200 ks!!!
Emise : rok 2008
Ražba : Česká Mincovna a.s.
Zlatá medaile je opatřena ochrannou plastovou kapslí a uložena do dárkové, tmavě červené krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České mincovny. FOTO JE POUZE ILUSTRAČNÍ.
Nařízení Karla IV. o zakládání vinic
Rozkvět vinařství v českých zemích je spjat zejména s vydáním nařízení Karla IV. o zakládání vinic. To bylo vydáno dne 16. února 1358 pro Prahu a 12. května 1358 pro ostatní královská města. Záměrem císaře bylo mimo jiné podporou vinařství umožnit rozvoj finančně přínosného odvětví zemědělské činnosti. Kolem královských měst byl v polovině 14. století dostatek nepříliš využívané půdy. Vydání nařízení umožnilo obhospodařovat tuto půdu a navíc vytvořilo pracovní příležitosti pro městskou chudinu.
Každý majitel pozemků musel do 14 dnů od vydání nařízení začít zakládat vinice. V případě, že tak nechtěl nebo nemohl učinit, mohl svěřit své pozemky k disponování tzv. perkmistrovi. Ten byl oprávněn odevzdat půdu tomu, kdo se k obdělávání vinic přihlásil. Zároveň dohlížel na to, aby viniční půda nebyla užívána k jiným účelům a pomáhal při uzavírání smluv mezi majiteli vinic a nájemci. Kontrola nad zakládáním vinic byla svěřena staroměstským konšelům. Těm zároveň náležela pravomoc jmenovat perkmistry, trestat škody na vinicích a rozsuzovat pře o vinice, a to jak ve věcech soukromých, tak i trestních.
Nařízení osvobozovalo vinice na 12 let od vybírání veškerých daní a dávek. Teprve od 13. roku musel vinař odevzdávat majiteli vinice desátek a králi půl džberu vína ročně. Kromě toho byly vinice trvale osvobozeny od vybírání zemských berní a ungeltu. Každá vinice měla stejnou výměru, a to 16 prutů (75,68 metrů) na délku a 8 prutů (37,84 metrů) na šířku. Výhodou stejné výměry byl mimo jiné snadnější výběr daní v pozdějších letech. Podpora rozvoje vinařství je patrná i z velmi vysokých trestů v případě poškozování vinic. Kdo byl při takovém činu přistižen ve dne, propadl pravou rukou, pokud se nevyplatil 20 kopami českých grošů. Kdo byl takto polapen v noci, propadl hrdlem a jeho majetek připadl perkmistrovi. Naopak ten, kdo zabil zločince škodícího na vinici, se vykoupil pouhými dvěma haléři, položenými na tělo zabitého.
Vydání nařízení o zakládání vinic bylo hlavním krokem k podpoře českého vinařství. Roku 1370 vydal Karel IV. nařízení o zákazu dovozu cizích vín, který se vztahoval na všechna zahraniční vína, s výjimkou drahých vín vlašských. Zákaz se nejprve týkal období od vinobraní do doby povelikonoční a od roku 1373 byl rozšířen na období celého roku. Z tohoto opatření je zřejmé, že se zakládání vinic ujalo a české země byly již za několik let v produkci vína zcela soběstačné.
Zdroj : internetové stránky ČNB
Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...
Only registered users can post a new comment.