Stříbrné medaile roku 2011

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

Sada 4 stříbrných medailí Poslední Rožmberkové

Sada 4 stříbrných medailí Poslední Rožmberkové

Sada 4 stříbrných medailí Poslední Rožmberkové (Petr Vok, Vilém z Rožmberka, Kateřina z Ludanic, Polyxena z Pernštejna)

Více informací


5 950Kč vč. DPH

Dostupnost: Tento produkt již není na skladě

Sada 4 stříbrných medailí Poslední Rožmberkové

 

Autor : ak. soch. Michal Vitanovský

Materiál : stříbro - Ag 999

Hmotnost : 16 g (4x)

Průměr : 34 mm

Provedení : Proof

Hrana : hladká s opisem

Náklad : 800 ks

Emise : duben 2011

Ražba : Česká Mincovna a.s.

Každá stříbrná medaile je opatřena ochrannou plastovou kapslí a všechny společně jsou uloženy do dárkové, luxusní, dřevěné krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České mincovny.

 

Sada čtyř medailí „Poslední Rožmberkové“ připomíná vyvrcholení a zároveň výročí zániku nejslavnějšího českého panského rodu.

Shodou okolností osobnosti obou bratrů Rožmberků a jejich žen představují – povahově a nakonec i vizuálně – kontrastní lidské typy. Z toho vycházel i autor akademický sochař Michal Vitanovský při tvorbě výtvarné koncepce. Tváře portrétovaných vyjadřují rozdíly povah i přístupů k životu.

Společným jmenovatelem čtyř portrétů na averzních stranách medailí je pozadí ve formě tapety tvořené heraldickým růžemi, erbovním znamením rodu.

Heraldickým znakem jihočeského rodu Rožmberků byl symbol červené pětilisté růže se zlatým středem na stříbrném poli, neboť páni z Rožmberka byli jednou z rodových větví rodu Vítkovců. V roce 1556 obohatil Vilém z Rožmberka rodový znak o zlaté břevno s černým hadem a střídající se červené a stříbrné kosé pruhy ve spodní části erbu, což byl symbol italského knížecího rodu Orsiniů, se kterým měli být Rožmberkové údajně spřízněni. Jako štítonoši se často objevují dva medvědi, protože orsa znamená v italštině medvědice. Erbovními zvířaty posledních Rožmberků se stali medvědi, kteří se od Vilémových dob chovají v hradním příkopu českokrumlovského zámku.

Inspirací ke vzniku sady medailí s portréty dvou posledních Rožmberků a jejich žen se stalo 400. výročí úmrtí posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611. Jeho smrtí se uzavřely třísetleté dějiny jednoho z nejvlivnějších českých šlechtických rodů.

Vilém z Rožmberka

Vilémovo heslo: Festina lente - Spěchej pomalu. Vilém byl všeobecně uznávaný nejvyšší představitel české šlechty a zároveň držitel nejvýznamnějších funkcí v Českém království. Jako umírněný katolík byl ve svém životě konzervativní a rozvážný. I když byl loajální k habsburským panovníkům, dokázal vždy uhájit také zájmy českých stavů. Z mnoha jeho portrétů byly pro inspiraci voleny ty z pokročilého věku, tedy z doby, kdy jeho životní dráha kulminovala. Insignie Řádu zlatého rouna nejen připomíná fakt, že byl jeho držitelem, ale ukazuje také na jeho příslušnost k úzké skupině evropských katolických velmožů.

Petr Vok z Rožmberka

Prostopášník i mecenáš vědy a umění, velmistr Řádu lebky. Poslední Rožmberk Petr Vok začal po bouřlivém mládí postupně zaujímat odpovědnější postoje jak vůči rodu, tak ke stavovskému státu. Na rozdíl od staršího bratra byl protestant a nejvyšším postem, kterého dosáhl v dvorském katolickém prostředí, byla hodnost komořího, což připomíná její insignie – klíč. Pod vlivem své ženy přestoupil k Jednotě bratrské a časem se stal neoficiální hlavou protihabsburské opozice. Jeho reliéfní portrét odpovídá člověku ve středním věku, což symbolizuje jeho postavení mladšího bratra.

Polyxena z Pernštejna

Z Boží milosti kněžna z Lobkovic, rozená z Pernštejna, paní na Roudnici nad Labem. Čtvrtá Vilémova manželka, která mu měla konečně dát vytouženého dědice, pocházela ze stejně starého a významného rodu jako její manžel. Po matce poloviční Španělka, byla také vášnivá katolička a podporovatelka jezuitů. Její bohatý kostým na medaili zdůrazňuje její jihoevropský původ; držení hlavy, výraz tváře a klenoty pak příslušnost k aristokracii. Po smrti Viléma měla tato ambiciózní šlechtična před sebou další manželství a významné společenské angažmá ve prospěch české radikální katolické menšiny.

Kateřina z Ludanic

Poslední paní Rožmberská. Kateřina se vdala za Petra Voka jako čtrnáctiletá a byla jeho první a poslední manželkou. Pocházela z prostředí moravské šlechty, a to z českobratrského rodu. Psychická labilita u ní časem vedla k rozvinutí duševní choroby a poměrně časné smrti. Ani ona svému manželovi nedala dítě. Na portrétu se přísnost její víry odráží v konzervativním oblečení, úpravě účesu a absenci klenotů. I přísný výraz tváře odpovídá jejímu neradostnému životnímu příběhu.

Na společné reverzní straně všech čtyř medailí je vyobrazen rožmberský obrněný jezdec na koni doplněný nápisem "Poslední Rožmberkové" v opisu. Rožmberský jezdec je proslulá reliéfní postava, která původně vznikla na základě jezdecké pečetě na podporu orsiniovského původu Rožmberků.

Před 400 lety vymřel rod, který má v adjektivech samé superlativy. Nejvýznamnější, nejbohatší, nejstarobylejší, nejurozenější a nejvlivnější český šlechtický rod, jehož členové zastávali funkce u českého královského či říšského císařského dvora. Na medailích jsou portréty tvůrců českých dějin.

Zdroj: Internetové stránky ČM

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.