Zlaté mince České republiky roku 2010

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2010 - Zlatá mince Kulturní památka hamr v Dobřívě, Proof

Zlatá mince Kulturní památka hamr v Dobřívě - Proof - ZMĚNA!!! - emise 5. května 2010

Zlatá mince Kulturní památka hamr v Dobřívě - Špičková kvalita (Proof)

Více informací


17 900Kč vč. DPH

2 zboží na skladě

Zlatá mince Kulturní památka hamr v Dobřívě

 

Nominální hodnota : 2500 Kč

Autor : akademický sochař Jaroslav Veselák

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 22 mm

Síla : 1,55 mm

Ryzí hmotnost : 1/4 oz

Hrubá hmotnost : 7,78 g

Provedení : špičková kvalita

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 10.200 ks

Emise : 5. květen 2010

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna , Jablonec nad Nisou

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky s logem České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

 

 

Tématem lícní strany mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed se nachází český lev, vpravo od něj je moravská orlice a po jeho levé straně je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Při levém, horním a pravém okraji mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Značka České mincovny je umístěna vlevo od označení nominální hodnoty mince.

Na rubové straně je ztvárněno vnitřní vybavení hamru v Dobřívě – nadhazovací kladivo a v průhledu vodní kolo, které jej pohání. Při levém, horním a pravém okraji mince je opis „HAMR V DOBŘÍVĚ“ a ročník ražby „2010“. Při levém spodním okraji mince vedle zobrazení hřídele jsou umístněny iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Jaroslava Veseláka, které jsou tvořeny kompozicí písmen „V“ a „J“.

 

Kulturní památka hamr v Dobřívě

    Hutní výroba železa je v Dobřívě doložena od roku 1505, kdy obec připadla do majetku Lobkowiczům. Osudy hutě je však možné podrobněji sledovat až od sklonku 16. století, kdy se stala součástí železáren královské komory. Kolem roku 1614 zde byla postavena dřevouhelná vysoká pec, která vyráběla tekuté surové železo, a jeden zkujňovací hamr. Jeho provoz dostačoval až do roku 1652, kdy s rostoucí produkcí vysoké pece bylo zapotřebí postavit druhý hamr. Huť měla tou dobou osm vodních kol, která se však občas potýkala s nedostatkem vody. Z tohoto důvodu byl druhý hamr přenesen do nové lokality, kde se nachází dnešní technická památka, tzv. Horní hamr. Roku 1699 byla v obci zřízena nová vysoká pec a v letech 1701 – 1702 i nový Horní hamr. Kolem roku 1723 přibyl ještě cánový hamr na výrobu hřebíkářského železa.

    Je pravděpodobné, že dnešní budova Horního hamru vznikla v rozmezí let 1765 – 1801, čemuž odpovídá jak architektonický styl, tak i ne zcela zřetelný letopočet vytesaný ve vstupním portálu (1774). Není však jisté, zda hamr vznikl jako zcela nová stavba nebo byl zřízen s využitím staršího objektu. Konečnou podobu pak hamru dala empírová přestavba v 1. polovině 19. století.

    S postupným úbytkem ložisek rudy pomalu ubývala i hutní zařízení. Od roku 1817 byla ukončena činnost ve vysoké peci. Záměr využít vodního spádu po zrušení vysoké pece byl naplněn až roku 1856, kdy byla na jejím místě postavena válcovna. V 70. letech 19. století přišel s plánem vybudovat na Podbrdsku soustavu hutních podniků Henry Bettel Strousberg, ale následkem dvou přírodních katastrof a Strousbergova bankrotu však k jeho uskutečnění nedošlo. Roku 1903 byl válcovna, kterou načas Strousberg doplnil o pudlovnu, přemístěna do Rokycan a v Dobřívě zůstal v činnosti již jen Horní hamr. Ten se následně stal tzv. hamrem nářaďovým, ve kterém se kovalo zejména zemědělské náčiní včetně pluhových radlic. Za 1. světové války přešel hamr na výrobu zákopnického nářadí pro císařskou armádu. Po roce 1945 splynul dobřívský podnik s nedalekými železárnami v Hrádku. Výroba nářadí v něm probíhala ještě do roku 1949 a po několik měsíců, kdy byl nedostatek orného nářadí, také v roce 1955. Pak železářská výroba v Dobřívě po 450 letech kontinuálního vývoje skončila. Roku 1963 byla budova hamru včetně technologického zařízení prohlášena za kulturní památku a roku 1967 byl objekt zpřístupněn veřejnosti. Od roku 1971 je součástí rokycanského muzea Dr. Bohuslava Horáka.

    Dobřívský hamr je největší svého typu u nás – výrobní hala hamru má rozměry 32x12 metrů. Podél jižní stěny jsou vystavěny vantroky, které pojmou asi 90 kubických metrů vody. Pod vantroky je lednice, kde se původně nacházelo pět vodních kol. Dnes jsou zde instalována pouze tři kola. Dvě z nich pohánějí velká nadhazovací kladiva, jejichž kovací hlavy váží přibližně 140 kg. Třetí kolo pomocí transmise žene lehký chvostový buchar, dvoje strojní nůžky a dvojitý brus. Mezi buchary se nachází komorová ohřívací pec se zděným komínem. V hamru je dochována rozsáhlá sbírka nářadí, mezi nimiž je např. klasický kovářský měch, dvoučinný válcový měch, skružovací stroj na obruče, stojanové vrtačky na ruční pohon, lochovačka či vřetenový lis na formování lopat.

Zdroj : webové stránky ČNB

 

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.