Stříbrné mince České republiky roku 2010

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2010 - Pamětní stříbrná mince Gustav Mahler, b.k.

Pamětní stříbrná mince Gustav Mahler - b.k.

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 150. výročí narození Gustava Mahlera  - Běžná kvalita (standard)

Více informací


550Kč vč. DPH

2 zboží na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 150. výročí narození Gustava Mahlera - Běžná kvalita ( standard )

Hodnota : 200 Kč

Autor : Miroslava Česlová - líc, MgA. Josef Oplíštil - rub

Materiál : 900 Ag, 100 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,35 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 10.400 ks

Emise : 9. červen 2010

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna , Jablonec nad Nisou

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě - Proof !!!

 Na lícní straně dvousetkoruny je na notovém papíře ztvárněn přepis části „Adagietto“ z Mahlerovy 5. symfonie. Pod notovým papírem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a značka České mincovny. Při levém okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Autorkou lícní strany mince je slečna Miroslava Česlová. Její iniciály tvořené písmeny „ČM“ umístěnými nad sebou, jsou ztvárněny při pravém spodním okraji notového papíru.

Na rubové straně dvousetkoruny se nachází portrét Gustava Mahlera. Na okraji límečku portrétu je podpis hudebního skladatele, který tvoří text „GUSTAV MAHLER“. Letopočty výročí „1860 – 2010“ jsou umístěny přes límeček. Při spodním okraji dvousetkoruny pod letopočtem „1860“ jsou umístěny iniciály autora rubové strany dvousetkoruny, MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny spojenými písmeny „OJ“.

Gustav Mahler

(7. července 1860 – 18. května 1911)

    Gustav Mahler je považován vedle Richarda Strausse za jednoho z nejvýznamnějších představitelů pozdního romantismu, který navazoval na dílo Antona Brucknera, Johannesa Brahmse, ale i Richarda Wagnera. Narodil se v Kališti u Humpolce do německé židovské rodiny Bernarda a Marie Mahlerových. Hudební talent se u Mahlera začal projevovat velmi záhy, ve čtyřech letech již hrál na klavír a komponoval a v deseti letech absolvoval svůj první veřejný koncert. Poté, co se rodina přestěhovala do Jihlavy, navštěvoval tamější gymnázium, které na rok přerušil studiem v Praze. V roce 1875 začal studovat na vídeňské Konzervatoři klavír, kompozici a kontrapunkt. Po dvou letech se vrátil do Jihlavy, aby dokončil gymnázium a roku 1877 se opět odstěhoval do Vídně. Zde pokračoval ve studiích na universitě, kde se mimo jiné seznámil s hudebním skladatelem Antonem Brucknerem, který se stal jeho učitelem a celoživotním vzorem.

    Mezi lety 1880 až 1891 působil jako dirigent v několika souborech – nejprve v Bad Hall v Horních Rakousích, poté v Zemském divadle v Lublani, v Olomouci, Kasselu, Praze, Lipsku a Budapešti. Od roku 1891 byl angažován jako první kapelník v Městském divadle v Hamburku a roku 1897 byl jmenován ředitelem Dvorní opery ve Vídni. Období Mahlerova působení ve funkci ředitele v letech 1897 až 1907 je spjato s největšími úspěchy vídeňské opery. Mahler se velmi úzce přátelil se skupinou umělců nazvanou Vídeňská secese, kam mimo jiné patřili architekt Otto Wagner, malíř Oskar Kokoschka, Gustav Klimt a další významní umělci té doby. Nejintenzivnější byla Mahlerova spolupráce s malířem Alfredem Rollerem, kterého pověřil vytvořením scény pro nastudování Wagnerova Tristana a Isoldy a Beethovenova Fidelia. Díky malíři Carlovi Mollovi, dalšímu členovi Vídeňské secese, poznal svoji budoucí manželku, Almu Schindlerovou. S ní se roku 1902 oženil a měl s ní dvě dcery.

    Mahlerova ředitelská funkce se postupem času stala předmětem kritiky, která zaznívala jak v tisku, tak i uvnitř souboru. Bylo mu zazlíváno, že věnuje příliš energie svým kompozicím a dirigentským cestám na úkor chodu opery. Roku 1907 se proto Mahler s vídeňskou operou rozloučil a přijal angažmá jako šéfdirigent Metropolitní opery v New Yorku. Jeho působení zde však bylo ovlivněno neustálým konkurenčním bojem s jiným významným dirigentem té doby, Albertem Toscaninim. Roku 1909 proto Mahler smlouvu s Metropolitní operou vypověděl a stal se šéfdirigentem New York Philharmonic Orchestra. Po návratu z Evropy v roce 1910 se u Mahlera začaly projevovat první známky slabosti. Navzdory diagnostikované kompenzační vadě srdeční chlopně a opakovaným angínám dál pokračoval v namáhavém tempu. Nemocný Mahler odcestoval na léčení do Paříže, avšak jeho organismus byl již natolik zesláblý, že 18. května 1911 zemřel.

    Svým rozsáhlým symfonickým (9 dokončených symfonií a Píseň o zemi) a písňovým dílem (mj. Písně ze sbírky Des Knaben Wunderhorn, Rückert-Lieder a Kindertotenlieder) připravoval Gustav Mahler cestu k moderní hudbě dvacátého století. Na jeho odkaz navazovali jak představitelé tzv. Druhé vídeňské školy (Schoenberg, Berg, Webern), tak další stylově odlišně orientovaní autoři jako byl Šostakovič, Britten nebo Penderecki. Gustav Mahler byl velkým a odvážným syntetikem, kterého inspirovala pestrá paleta nejrůznějších často zdánlivě protikladných intonací tehdejšího Rakouska-Uherska. Důležitou roli zde sehrála i lidová píseň z českého a německého prostředí a intonační zázemí vojenské dechové hudby. To vše a řada dalších intonačních okruhů spolu s židovskými prvky vytváří originální tvorbu dodnes fascinující mnoha soudobými postupy – kolážová forma, střihová stavba, technika paralelního postupu více vrstev a podobně. Důležitou roli hrála vazba Gustava Mahlera na české prostředí – vážil si díla Bedřicha Smetany, byl přítelem J.B. Foerstra a jeho VII. symfonie měla světovou premiéru v Praze. Do Evropy se paradoxně dostala jeho tvorba Mahlera znovu až v šedesátých letech díky úsilí Leonarda Bernsteina a od té doby tvoří jeho skladby nejčastěji provozovanou součást koncertního repertoáru.

    O Mahlerův odkaz se v současnosti stará Společnost Gustava Mahlera, která navazuje na své předchozí aktivity z devadesátých let, zejména na obnovu jeho rodného domu v Kališti Humpolce. Společnosti chce přispět k prezentaci a propagaci osobnosti a tvorby Gustava Mahlera s akcentem na české kořeny a vazby Gustava Mahlera na region Vysočiny a na Jihlavu i s ohledem na mezinárodní rozměr této osobnosti.

Zdroj : internetové stránky ČNB

 

 

 

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.