Hrad Bečov nad Teplou - zlatá mince z cyklu Hrady České...

Hrad Bečov nad Teplou - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Špičková kvalita (Proof)

Nominální hodnota : 5.000 Kč

Autor : Luboš Charvát

Materiál : zlato - Au 999,9

Průměr : 28 mm

Síla : 1,9 mm

Ryzí hmotnost : 1/2 oz

Hrubá hmotnost : 15,55 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 7.900 ks

Emise : 26. květen 2020

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

Začátkem 14. století byl nad osadou Bečov založen hrad, sídlo Boreše z Rýzmburka. Hrad se rozkládá na ostrohu nad řekou Teplou. K hradu náležela i část Slavkovského lesa, kde se dříve těžilo stříbro, cín a jiné drahé kovy. Nejstarší gotickou část hradu tvoří dvě hranolové věže. Ve východní věži byla kolem roku 1400 vybudována hradní kaple Navštívení Panny Marie, ve které jsou dochovány původní gotické nástěnné malby. Mohutná západní věž byla obytná a i zde je dochována řada pozdně gotických kamenických prvků a také zbytky malířské výzdoby. Hradní jádro bylo chráněno kruhovou obrannou věží tzv. bergfritem.

Hrad často měnil své majitele a v roce 1495 hrad koupili Pluhové z Rabštejna, kteří zde provedli rozsáhlé přestavby. Došlo i k propojení obytné a kaplové věže. Další rozšíření hradního areálu bylo již v renesančním duchu a výraznou přestavbou prošel i původní hradní palác, dnešní tzv. Pluhovský palác. Zde byly vytvořeny velké reprezentativní sály s renesančními okny. Během třicetileté války hrad značně zchátral a došlo k výraznému snížení bergfritu. Vojenský velitel Jan Lacron v roce 1656 vypracoval plán nového opevnění, ale z důvodu nedostatku peněz byla dokončena jen Lacronova bašta s příkopem.

Součástí bečovského panského sídla se stal v 18. století i barokní zámek, který byl vybudován z původního předhradí. V té době vlastnil bečovské panství Jan Adam Questenberk. Zámku vévodí osmiboká nárožní věž, v níž byly umístěny reprezentační sály a kaple. Questenberkové vymřeli roku 1752 a bečovské panství získal Dominik Ondřej II. z Kounic a Rietbergu.

Od počátku 19. století až do roku 1945 panství vlastnila rodina Beaufort-Spontin, která sem přenesla z Belgie své umělecké sbírky, včetně románského relikviáře sv. Maura. V 60. letech 19. století byla naplánována rozsáhlá přestavba celého areálu v duchu romantického historismu. Autorem projektu modernizace byl architekt Josef Zítek. Majitel s tak radikální přestavbou hradu nesouhlasil a tak došlo pouze k modernizaci interiérů zámku a zámecké kaple.Po II. světové válce rodina Beaufort-Spontin bečovské sídlo rychle opustila a relikviář sv. Maura ukryla pod podlahu hradní kaple spolu s archivem vzácných vín a koňaků. Relikviář byl objeven až v roce 1985. Od roku 2002 je renovovaný románský relikviář vystaven na bečovském zámku.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB