Špičková kvalita (Proof)

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2016 - Stříbrná mince Zemská jubilejní výstava v Praze - Proof

Stříbrná mince Zemská jubilejní výstava v Praze - Proof

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 125. výročí Zemské jubilejní výstavy v Praze, dokončení stavby Petřínské rozhledny, lanovky na Petřín a Letnou a první elektrické dráhy na Letnou, Proof

Více informací


2 250Kč vč. DPH

1 zboží na skladě

Upozornění: poslední kus skladem!

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 125. výročí Zemské jubilejní výstavy v Praze, dokončení stavby Petřínské rozhledny, lanovky na Petřín a Letnou a první elektrické dráhy na Letnou, Proof - emise květen 2016

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : Asamat Baltaev

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,25 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *"

Limitovaný náklad : 9.600 ks

Emise : 11. květen 2016

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

 

 

 

Na lícní straně mince je při spodním okraji vyobrazena lanová dráha na Petřín a její schéma včetně části strojovny. Uprostřed mincovního pole vlevo je zobrazena první elektrická tramvaj a vpravo až k hornímu okraji rozestavěná Petřínská rozhledna. Při levém horním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je pod názvem státu. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při pravém okraji dvousetkoruny nad vyobrazením strojovny.

Na rubové straně dvousetkoruny je v pozadí Průmyslový palác, před kterým je vyobrazena vstupní brána na Zemskou jubilejní výstavu. Při horním okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1891–2016“. Při spodním okraji dvousetkoruny je text „ZEMSKÁ JUBILEJNÍ VÝSTAVA“. Uvnitř vstupní brány u paty pravého pilíře je umístěna značka autora mince Asamata Baltaeva, DiS.

 

Zemská jubilejní výstava

    Prvotním impulsem pro uspořádání zemské výstavy v Praze se stala obdobná výstava, která se konala v roce 1885 v Budapešti a která mezi návštěvníky z Čech zaznamenala velký úspěch. Iniciativy pro konání výstavy se ujal průmyslník Bohumil Bondy, který se stal předsedou komise pro zřízení stálé výstavní budovy v Praze v Bubenči. V roce 1888 byl ustaven přípravný výbor, v jehož řadách působili např. vynálezce František Křižík nebo podnikatel Václav Nekvasil. Pro konání výstavy byl vybrán rok 1891, na který připadlo sté výročí konání první obdobné události v Praze a díky tomu výstava získala přívlastek „jubilejní“.

    Po celou dobu, kdy byla výstava připravována, docházelo ke sporům mezi českými a německými podnikateli, které na podzim roku 1890 vyústily v odřeknutí účasti německé strany. Tímto krokem však nejenže nebyly přípravy výstavy nerušeny, ale naopak zvedly vlnu národního uvědomění a vyústily v přehlídku české vyspělosti.

    Jako místo konání byla vybrána Královská obora v Bubenči. Projektováním výstavních budov byli pověřeni Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl. Stavební práce započaly na jaře 1890 výstavbou Průmyslového paláce a Strojovny. Vysoké pracovní nasazení při stavbě nadlouho nepřerušila ani živelní katastrofa, jež postihla Prahu a při které došlo k zatopení velké části budoucího výstaviště a zřícení části konstrukce Průmyslového paláce. Stavební práce probíhaly i přes zimu, aby se mohlo stihnout i plánované otevření výstavy v květnu 1891. K tomu skutečně došlo a 12. května 1891 byla výstava slavnostně zahájena. Úvodní slovo výstavy měl arcivévoda Karel Ludvík, přítomni byli i poslanci zemského a říšského sněmu a čeští podnikatelé.

    Návštěvníci jubilejní výstavy měli možnost se uceleně seznámit se stavem české průmyslové výroby, zemědělství, ale i s dalšími odvětvími českého hospodářství. Část výstavy byla zaměřena i na společenskou stránku života v Čechách, jako bylo výtvarné umění či zdravotnictví.

    Na výstavě se nacházelo 106 číslovaných pavilónů a 4 pavilóny nečíslované, přičemž hlavní pozornost na sebe poutal Průmyslový palác, který uzavíral hlavní výstavní trasu a který byl první stavbou, pro niž byly v Čechách použity montované železné konstrukce. Vstupní brána do areálu výstaviště byla 18 metrů vysoká a byla vyzdobená znaky čtyřiceti českých měst. Velký úspěch zaznamenala také Strojovna, kde hlavními vystavovateli byly společnosti Emil Škoda, Daněk a spol. nebo elektrotechnický závod Františka Křižíka. Jednou z divácky nejúspěšnějších atrakcí byla pochopitelně i Křižíkova vodní fontána, jejíž barevně osvícené proudy vody tryskaly až do výše 25 metrů.

    V souvislosti se zemskou výstavou došlo v průběhu roku 1891 k významnému rozvoji i v jiných částech Prahy. Zprovozněna byla Petřínská rozhledna, lanovka na Petřín a na Letnou a první elektrická dráha, která vedla také na Letnou. Velkou společenskou událostí spojenou s výstavou se stal také všesokolský slet, který se konal v červnu 1891. Samotná výstava byla ukončena v říjnu 1891, avšak její úspěch přetrvával i v dalších měsících. Výstavu navštívilo přes dva a půl miliónů návštěvníků a významným způsobem posílila sebevědomí českého národa.

    Více informací k jubilejní výstavě včetně bohatého obrazového materiálu lze nalézt např. v knihách R.J. Kronbauer, Naše jubilejní výstava, Sto let práce - Zpráva o Všeobecné zemské výstavě v Praze 1891 na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 v Praze, Pavel Augusta, František Honzák: Sto let Jubilejní nebo Milan Hlavačka: Jubilejní výstava 1891.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.