Nabídka zboží

Zasílání informací

Emisní plán ČNB 2006-2010                                    Emisní plán České Mincovny r. 2018


Emisní plán ČNB 2011-2015                                    


 

2013 - Stříbrná mince Beno Blachut, Proof

2013 - Stříbrná mince Beno Blachut, Proof

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí narození Beno Blachuta, Proof

Více informací

Sleva!
820Kč vč. DPH

970Kč vč. DPH

11 zboží na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí narození Beno Blachuta, Proof - emise červen 2013

 

Nominální hodnota : 500 Kč

Autor : Vojtěch Dostál, DiS

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 40 mm

Síla : 2,6 mm

Hmotnost : 25 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 25 g *"

Limitovaný náklad : 13.900 ks

Emise : 5. červen 2013

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

 

Na lícní straně mince je obrys postavy Beno Blachuta v roli prince z opery Antonína Dvořáka „Rusalka“. Uvnitř postavy jsou vypsány názvy některých oper, ve kterých Beno Blachut vystupoval. Při levém a pravém okraji mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Vlevo od postavy Beno Blachuta je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“. Minci razila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Její značka tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při levém spodním okraji mince.

Na rubové straně mince se nachází portrét Beno Blachuta. Při levém okraji mince je opis „BENO BLACHUT“ a při pravém okraji mince jsou letopočty „1913 – 2013“. Autorem mince je Vojtěch Dostál, DiS. Jeho iniciála, která je tvořena obráceným písmenem „D“, je při spodním okraji mince.

 

Beno Blachut

(100. výročí narození)

    Jeden z nejvýznamnějších českých operních pěvců 20. století se narodil ve Vítkovicích v nemajetné rodině. Vyučil se ve vítkovických železárnách, kde pracoval jako kotlář až do roku 1933, kdy byl v důsledku hospodářské krize propuštěn. První zkušenosti se zpěvem získal v chrámových sborech ve Vítkovicích a v Zábřehu u Ostravy. Formální pěvecké vzdělání získal v letech 1935 až 1939 na Pražské konzervatoři u profesora Louise Kadeřábka. V té době již získával první sóla v Kühnově rozhlasovém Českém pěveckém sboru. Jeho nejvýraznější rolí se během tehdejší spolupráce s rozhlasem stalo nastudování titulní mužské role v Debussyho opeře Pélleas a Melisanda.

    Svůj jevištní debut prožil Blachut v prosinci 1938 v olomouckém divadle, kde ztvárnil postavu Jeníka v Prodané nevěstě Bedřicha Smetany, a od další sezony zde získal své první stálé angažmá. Na prknech olomouckého divadla se Blachut setkal s Eduardem Hakenem, který se stal jeho divadelním kolegou i celoživotním přítelem. Během dvouletého působení v Olomouci stihl vytvořit osmnáct postav, jako byl např. Smetanův Vít v Tajemství a Ladislav ve Dvou vdovách, Laca v Její pastorkyni Leoše Janáčka, Princ v Rusalce Antonína Dvořáka či Gounodův Faust. V roce 1941 přestoupil do Národního divadla v Praze, kde zůstal v angažmá až do konce svého života.

    Již od počátku své kariéry Blachut získával nabídky ze zahraničí. Jako první přišla v roce 1941 nabídka angažmá z opery v Curychu, protektorátní úřady mu však nepovolily vycestovat. V roce 1948 s úspěchem vystupoval ve vídeňském Theater an der Wien, přijetí nabídky na dlouhodobější spolupráci z Vídně mu však následně znemožnil komunistický režim. Teprve od roku 1954 se směl účastnit uměleckých zájezdů s Národním divadlem či Českou filharmonií.

    Zpočátku svého působení v Národním divadle byl Blachut obsazován takřka výhradně do rolí v českých operách (výjimkou byla role kralevice v Královských dětech Engelberta Humperdincka v roce 1942), které dávaly prostor pro využití jeho měkkého a plného hlasu. Přestože se původně uplatňoval především v lyrickém oboru, jeho technická spolehlivost a dramatický projev mu umožnily ztvárňovat také role určené hrdinným tenorům. Zlomem v tomto smyslu bylo nastudování rolí Florestana v Beethovenově Fideliu v roce 1944 a především Smetanova Dalibora, kterého poprvé zpíval 18. září 1945. Neméně významná byla jeho ztvárnění postav v operách Zdeňka Fibicha (Ctirad v Šárce), Josefa B. Foerstera (Mánek v Evě), Karla Kovařovice (Kozina v Psohlavcích) a Leoše Janáčka (Boris v Kátě Kabanové, Albert Gregor ve Věci Makropulos, Filka Morozov v opeře Z mrtvého domu či Brouček ve Výletech páně Broučkových). V rámci cizího repertoáru se uplatnil mimo jiné v rolích Lenského a Heřmana v Čajkovského operách Evžen Oněgin a Piková dáma či Pierra Bezuchova v Prokofjevově Vojně a míru, dále jako Verdiho Otello a Radames v Aidě, Wagnerův Walter Stolzing v Mistrech pěvcích norimberských a Erik v Bludném Holanďanovi, Leoncavallův Canio v Komediantech nebo Ondrej v Suchoňově Krútňavě. Ve druhé polovině 60. let postupně přecházel na role charakterního a komického oboru, kde zaujal mimo jiné jako učitel Benda v Dvořákově Jakobínu a Michálek ve Smetanově Čertově stěně. Kromě opery se Blachut věnoval také koncertní činnosti a interpretoval party v oratoriích a kantátách Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka či Ludwiga van Beethovena.

    Hlas Beno Blachuta byl z českých pěvců nejčastěji zachycován pro gramofonové a rozhlasové záznamy. Mnohé ze stěžejních rolí jeho repertoáru jsou zachyceny na kompletních nahrávkách Supraphonu a Československého rozhlasu, stejně jako jeho výkony v kantátových, oratorních a písňových dílech Antonína Dvořáka (Stabat Mater, Svatá Ludmila, Večerní písně, Písně milostné) a Leoše Janáčka (Glagolská mše, Věčné evangelium, Zápisník zmizelého).

    Blachutova umělecká práce byla oceněna dvěma Státními cenami v roce 1949 a 1952. Roku 1958 mu byl propůjčen titul zasloužilého umělce a roku 1963 byl jmenován národním umělcem. V roce 1977 se stal zasloužilým členem Národního divadla. Beno Blachut zemřel 10. ledna 1985 a byl pohřben v rodinné hrobce na Vyšehradě vedle Antonína Dvořáka.

    Odkazu Beno Blachuta se věnuje Společnost Beno Blachuta, která byla založena v roce 2001.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.