Stříbrné mince České republiky roku 2012

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2012 - Stříbrná mince Založení Sokola, Proof

2012 - Stříbrná mince Založení Sokola, Proof

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 150. výročí založení České obce sokolské, Proof

Více informací


990Kč vč. DPH

2 zboží na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 150. výročí založení České obce sokolské, Proof

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : Jaroslav Bejvl

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,3 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita(Proof)

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *"

Limitovaný náklad : 12.200 ks

Emise : 15. únor 2012

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí NENÍ certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

 

Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněn současný znak Sokola, v jehož středu tvořeném písmenem „O“ je umístěn český lev. Znak Sokola je umístěn na pozadí dekoru zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny je nad písmenem „E“ ve slově „REPUBLIKA“ a je zprava a zleva ohraničená postavami cvičenců.

Na rubové straně je zobrazen motiv z praporu pražského Sokola od Josefa Mánese, který je umístěn na pozadí dekoru zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu dvousetkoruny je opis „ZALOŽENÍ SOKOLA“ a letopočty „1862“ a „2012“. Autorem dvousetkoruny je pan Jaroslav Bejvl. Jeho iniciály které jsou tvořeny písmeny „J“ a „B“, se nacházejí pod levým křídlem sokola.

 

 

Sokol

(založen 16. února 1862)

    Česká obec sokolská (ČOS) patří mezi nejpočetnější občanská sdružení v České republice. Členové se v jednotách věnují sportům, pohybovým aktivitám i kulturní činnosti.

    Za datum založení Sokola je pokládán 16. únor 1862, kdy se v Malypetrově ústavu v Panské ulici v Praze konala ustavující valná hromada za účasti 75 delegátů. Starostou byl zvolen obchodník Jindřich Fügner (1822 – 1865), místostarostou vychovatel Miroslav Tyrš (1832 – 1884). Na zrodu nového spolku se podílely i osobnosti kulturního a politického života, například Josef Mánes, Jan Neruda, Jan Evangelista Purkyně, Karolína Světlá nebo bratři Grégrové.

    Název Sokol dal spolku pedagog Emanuel Tonner, jenž se inspiroval u černohorských revolucionářů. Josef Mánes navrhl sokolský kroj (červená košile je odkaz na Garibaldiho), Josef Barák vymyslel sokolský pozdrav „Nazdar“ a Jindřich Fügner zavedl ve spolku tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“. Autorem hesla „Tužme se“ a sokolských zásad byl Miroslav Tyrš, který sestavil i spis Základové tělocviku, v němž zveřejnil nové tělocvičné názvosloví. Sokolové vyznávali lásku k volnosti a vlasti, sílu a vytrvalost, kázeň a dobrovolnou práci a vzájemný bratrský vztah.

    Již roku 1865 uspořádali Sokolové první veřejné cvičení, následující rok byl v Sokole Pražském založen Tělocvičný ústav pro hochy a dívky a o tři roky později Tělocvičný spolek paní a dívek pražských. První všesokolský slet se konal 18. června 1882 na Střeleckém ostrově za účasti 720 cvičenců a 3420 diváků. Účastníků postupně přibývalo, při X. sletu v roce 1938 cvičilo přes 348 tisíc sokolů před 2,3 miliony diváků, rekordní účast byla při poválečném XI. sletu v roce 1948 – 585 tisíc cvičících. Sokolská setkání provázely další kulturní i společenské akce a slavnostní průvody cvičenců. Další slety následovaly až v letech 1994, 2000 a 2006, při oslavách v červenci 2012 by se měl konat XV. všesokolský slet.

    Od roku 1884 vznikaly první sokolské župy. Roku 1889 byla ustavena Česká obec sokolská jako vrcholný sokolský orgán a jejím prvním starostou se stal Jan Podlipný. Za první československé republiky sokolské hnutí vzkvétalo, Sokol měl přes milion členů a ČOS sdružovala 52 žup včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi. Rokem 1948 byl Sokol začleněn v rámci sjednocené tělovýchovy do ČSTV a slety byly nahrazeny spartakiádami. Činnost Sokola nadále pokračovala zejména v masovém sportu.

    Po roce 1989 došlo k renesanci činnosti, v současné době ČOS sdružuje tělocvičné jednoty ve 42 župách. Ústředí Sokola sídlí v Tyršově domě v Praze na Újezdě, otevřeném již roku 1925. Na jeho nádvoří je Tyršova socha. Sokol se snaží být moderní a reaguje i na nové trendy, o čemž svědčí např. úspěchy sportovců v akrobatickém rokenrolu. Nejvíce se však zaměřuje na program pohybových aktivit a věnuje se rekreačním sportům pro širokou veřejnost.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.