Nabídka zboží

Zasílání informací

Emisní plán ČNB 2006-2010                                    Emisní plán České Mincovny r. 2018


Emisní plán ČNB 2011-2015                                    


 

2015 - Stříbrná mince Bedřich Hrozný rozluštil chetitštinu, b.k.

2015 - Stříbrná mince Bedřich Hrozný rozluštil chetitštinu, b.k.

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným, standard

Více informací


590Kč vč. DPH

3 zboží na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným, standard - emise červen 2015

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : akademický malíř Vladimír Pavlica

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,25 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita (standard)

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 5.500 ks

Emise : 3. červen 2015

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě (Proof) !!!

 

Na lícní straně mince jsou v levé polovině mincovního pole zobrazeny otisky čtyř pečetních válečků objevených Bedřichem Hrozným ve starověké Káneši. V pravé horní polovině mincovního pole je kompozice tří heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech – nahoře je český lev a pod ním vedle sebe moravská orlice a slezská orlice. Pod vyobrazením heraldických zvířat je podpis Bedřicha Hrozného, který je umístěný i přes druhý pečetní váleček odspodu. Pod vyobrazením heraldických zvířat je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při spodním okraji dvousetkoruny.

Motivem rubové strany mince je portrét Bedřicha Hrozného na pozadí klínopisného textu obsahujícího větu, která poskytla Bedřichu Hroznému první impuls k rozluštění chetitského jazyka. Při pravém spodním okraji portrétu je ve dvou řádcích text „VA-A-TAR...VODA…“. Pod portrétem je ve třech řádcích text „BEDŘICH HROZNÝ“ a „ROZLUŠTĚNÍ CHETITŠTINY“. Slovo „ROZLUŠTĚNÍ“ je na začátku a na konci ohraničeno tečkou. Nalevo od slova „ROZLUŠTĚNÍ“ je letopočet „1915“, napravo od něj je letopočet „2015“. Při spodním okraji dvousetkoruny jsou iniciály autora dvousetkoruny akademického malíře Vladimíra Pavlici, které jsou tvořeny spojenými písmeny „VP“.

 

Rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným

    Bedřich Hrozný, patrně nejvýznamnější český orientalista, se narodil 6. května 1879 v Lysé nad Labem v rodině evangelického faráře. Středoškolská studia započal na gymnáziu v Praze a následně dokončil v Kolíně. Jeho středoškolský profesor historie Justin Václav Prášek výrazně ovlivnil jeho další směřování, jelikož díky němu se nadchl pro dějiny starého Orientu. Po gymnáziu zamířil na vysokoškolská studia do Vídně, kde se původně chtěl věnovat bohoslovectví, ale následně přestoupil na fakultu filosofickou, kde studoval filologii starých orientálních jazyků.

    Při studiích ve Vídni se projevil Hrozného fenomenální talent na jazyky, když zvládl studium celkem deseti orientálních jazyků včetně hebrejštiny či aramejštiny. Zároveň studoval i paleografii (nauku o starých písmech), archeologii a hermeneutiku (nauku o výkladu náboženských textů). Vzdělávání na vídeňské universitě dokončil Bedřich Hrozný v roce 1901 a následně získal stipendium, které mu umožnilo pokračovat ve studiu na berlínské universitě. Zde se věnoval především studiu klínového písma.

    Svou první publikaci „Peníze u Babyloňanů“ vydal v roce 1902. V roce 1904 odjel na výpravu do Palestiny, kde získal první zkušenosti pro archeologický výzkum v terénu. Zkušenost z této výpravy popsal v knize „Klínopisné texty z Taanneku“.

    V r. 1905 se stal docentem vídeňské univerzity pro řeči semitské se zřetelem ke klínovému písmu. Pokračoval ve čtení klínopisných textů a z té doby pocházejí spisy „O vaření piva u starých Babyloňanů“ či „Obilí ve staré Babylonii“. Počátkem 20. století objevila německá expedice v Malé Asii hlavní město starověké říše Chetitů Chattušaš. Zde byl objeven velký archiv patřící bývalým chetitským králům, obsahující klínové písmo, které tou dobou již bylo rozluštěno, avšak neznámou řeč, se kterou si badatelé nevěděli rady.

    V roce 1914 odjel Bedřich Hrozný do Istanbulu, aby na pozvání Německé orientální společnosti zpracovával klínopisné texty. Hrozného objev na sebe nenechal dlouho čekat. V listopadu 1915 přišel Bedřich Hrozný na své přednášce „Rozluštění chetitského problému“ s objevem, že chetitština patří do rodiny indoevropských jazyků a přednesl také první větu, kterou rozluštil „Nyní chléb budete jísti, vodu pak budete píti.“ Klíčem k dešifrování chetitštiny byly takzvané boghazköyské tabulky (podle stávajícího názvu bývalého města Chattušaše). Výsledky svého bádání následně shrnul v knize „Jazyk Chetitů“, která byla vydána v roce 1917 a která se stala jedním z nejvýznamnějších milníků v dějinách světové orientalistiky.

    V roce 1919 se Bedřich Hrozný přestěhoval do Prahy a stal se profesorem klínopisu a dějin starého Orientu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dále pokračoval v překladech chetitských textů. V letech 1924 a 1925 absolvoval výpravu na území Palestiny a Turecka, kde objevil rozsáhlý klínopisný archív nazývaný kappadocké tabulky. Po návratu z Turecka se stal děkanem Filosofické fakulty a zakladatelem Orientálního ústavu. Od roku 1929 také díky jeho přičinění začal Orientální ústav vydávat časopis „Archív orientální“, který vychází nepřetržitě dodnes.

    V roce 1934 odjel opět do Turecka a do Sýrie a poznatky z této cesty zveřejnil v třísvazkové knize „Chetitské hieroglyfické nápisy“. V roce 1939 byl zvolen rektorem University Karlovy, ale vzhledem k německé okupaci k jeho nastolení rektorem už nedošlo. Po zavření vysokých škol pořádal během válečných let soukromé přednášky, které byly hojně navštěvovány. Mrtvice, kterou utrpěl v roce 1944, mu zabránila po ukončení války v návratu na půdu university. V roce 1948 sepsal své celoživotní bádání do knihy „Stručný přehled mých vědeckých objevů“. V roce 1951 bylo v Hrozného rodném městě zřízeno Muzeum Bedřicha Hrozného. Zemřel o rok později, 12. prosince 1952.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.