2015 - Stříbrná mince založení Českých Budějovic, b.k.

Pamětní stříbrná mince vydaná k 750. výročí založení Českých Budějovic jako královského města, standard - emise březen 2015

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : akademický sochař Zbyněk Fojtů

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,3 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita (standard)

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 5.600 ks

Emise : 4. březen 2015

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí NENÍ certifikát pravosti České národní banky.

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě (Proof) !!!

 Na lícní straně mince je vyobrazena pečeť krále Přemysla Otakara II., přes kterou je vlevo ztvárněn český lev ve štítu a vpravo svatováclavská plamenná orlice ve štítu. Při levém, horním a pravém okraji mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je při spodním okraji mince. Minci razila Česká mincovna, její značka tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při pravém okraji mince nad vyobrazením svatováclavské plamenné orlice.

Na rubové straně mince je ztvárněno vyobrazení plánu Českých Budějovic v době jejich založení. Při horním okraji mince je znak Českých Budějovic, který částečně zasahuje do vyobrazení plánu. Při levém okraji plánu je erb Hirza z Klingenbergu, lokátora Českých Budějovic. Erb částečně zasahuje do vyobrazení plánu. Při levém a pravém okraji mince jsou letopočty „1265“, „2015“ a text „ZALOŽENÍ ČESKÝCH BUDĚJOVIC“. Autorem mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Jeho iniciály, které jsou tvořeny spojenými písmeny „FZ“, jsou při spodním levém okraji mince.

 Založení Českých Budějovic

    Zatímco vznik řady českých měst není v mnoha případech zcela jednoznačně podchycen, v případě Českých Budějovic jsou okolnosti jeho založení velmi dobře popsané. V rámci posilování své moci v jižních Čechách rozhodl panovník Přemysl Otakar II. počátkem 60. let 13. století o založení nového města na soutoku Malše a Vltavy. Území původně náležící panu Čéčovi z Budivojovic vyměnil král za nedaleko ležící hrad Velešín a přilehlé panství.

    Z panovníkova pověření potom založení nového města řídil zvíkovský purkrabí Hirzo. Vzhledem k tomu, že původní osada byla samostatná a ležela severně od vybraného místa, mohl lokátor nového města naplánovat jeho podobu opravdu velkoryse. Pod vedením purkrabího Hirza bylo vyměřeno rozsáhlé čtvercové náměstí o velikosti 133 x 133 metrů, pravoúhlá síť širokých ulic a jednotlivé domovní parcely. Na severní a východní straně chránil město vodní kanál, Mlýnská stoka, a zároveň vznikaly městské hradby. Na západním okraji města byl naplánován prostor pro vznik dominikánského kláštera.

    Bratři dominikáni převzali tuto plochu od purkrabího Hirza 10. března 1265. Toto datum je tak považováno za datum založení Českých Budějovic. Nové město převzalo nejprve název starší osady Budivojovic, poté došlo k jeho zkrácení. Založení královských Budějovic bylo významným projevem Přemyslovy kolonizační politiky. V zájmu upevnění své moci budovali poslední Přemyslovci hustou síť vojenských a správních bodů, především hradů, měst a klášterů.

    Ve stejném období jako České Budějovice vznikl z královského založení při Vltavě klášter Zlatá Koruna, hrady Orlíka Zvíkov, při řece Otavě město Písek s hradem, při Lužnici pak hrad Kotnov v pozdějším Táboře či město Bechyně.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB