Nabídka zboží

Zasílání informací

Emisní plán ČNB 2006-2010                                    Emisní plán České Mincovny r. 2018


Emisní plán ČNB 2011-2015                                    


 

2012 - Stříbrná mince Jiří Trnka, b.k.

2012 - Stříbrná mince Jiří Trnka, b.k.

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí narození Jiřího Trnky, standard

Více informací


950Kč vč. DPH

2 zboží na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí narození Jiřího Trnky, standard

 

Nominální hodnota : 500 Kč

Autor : MgA. Josef Oplíštil

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 40 mm

Síla : 2,6 mm

Hmotnost : 25 g

Provedení : běžná kvalita (standard)

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 6.800 ks

Emise : 1. únor 2012

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě (Proof) !!!

 

Na lícní straně pětisetkoruny se nachází v obdélníkovém výřezu postava elfky z filmu Jiřího Trnky „Sen noci svatojánské“ v rozfázovaném pohybu. Při levém, horním a pravém okraji pětisetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod vyobrazením elfky je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“. Nad zkratkou peněžní jednotky je logo projektu „European silver programme“, v k jehož rámci mince vychází. Logo má podobu hvězdy umístěné v symbolu „€“. Značka České mincovny je při spodním okraji pětisetkoruny.

Na rubové straně pětisetkoruny je portrét Jiřího Trnky a po obvodu pětisetkoruny jsou v neuzavřeném opisu letopočty „1912 – 2012“ a text „JIŘÍ TRNKA“. Autorem pětisetkoruny je MgA. Josefa Oplištil. Jeho iniciály, které jsou tvořené spojenými písmeny „OJ“, jsou vpravo od portrétu.

 

Jiří Trnka

(24. února 1912 – 30. prosince 1969)

    Jeden ze zakladatelů českého kresleného a loutkového filmu, výtvarník, scénograf, ilustrátor, scenárista a režisér animovaných filmů Jiří Trnka se narodil v Plzni-Petrohradu v Houškově ulici. Odmala byl v úzkém kontaktu s loutkami, které vyráběla jeho maminka.

    Na portrétech Jiřího Trnky je charakteristická jizva na pravé tváři, která působila velmi neobvykle a zvláštně. Její původ byl zcela prozaický: jako malý dostal bolestivý zánět okostice a nešikovný lékař provedl zbytečný vnější chirurgický zákrok, po němž zůstaly Trnkovi trvalé následky.

    Rozhodující pro jeho další činnost byla loutkářská výstava v roce 1929, na níž zazářil jeho talent. Na doporučení tehdejšího učitele kreslení na plzeňské reálce prof. Josefa Skupy se přihlásil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studoval v letech 1929 - 1935. Navrhoval a vytvářel kulisy pro divadlo J. Skupy v Plzni, později v období 1936 - 1937 v dnešním pražském Divadle Rokoko provozoval vlastní loutkové divadlo. V Praze žil v letech 1938 až 1958 v Košířích ve vile Turbová, později ve svém domě na Kampě. V době 2. světové války se zapojil do pražského divadelního života návrhy scén a kostýmů pro Osvobozené i Národní divadlo, spolupracoval například s Jiřím Frejkou. Roku 1967 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Pracoval celý život velmi usilovně až 16 hodin denně. V posledních letech mu však práci již znesnadňovala pokračující těžká nemoc, které podlehl v 57 letech 30. prosince 1969. Pochován je na Ústředním hřbitově v Plzni.

    Spolu s Hermínou Týrlovou a Karlem Zemanem patří k průkopníkům českého animovaného filmu, v roce 1945 byl spoluzakladatelem animátorského studia Bratři v triku, které postupně získalo světový věhlas a bylo srovnáváno se studiem Walta Disneye v Americe. Hned jeho první kreslené filmy Zasadil dědek řepu (1945), Zvířatka a Petrovští (1946) a Pérák a SS (1946) zaujaly lyrickým líčením a poetickým výtvarným pojetím. Osobitou režijní práci odvedl také v loutkových filmech: Špalíček (1947), Císařův slavík (1948), Árie prérie (1949), Román s basou (1949), Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Dva mrazíci (1954 jímž hlasy propůjčili Vlasta Burian a Jan Werich), Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabáze (1954 – spojeny do filmu Dobrý voják Švejk, k němuž komentář rovněž namluvil Trnkův přítel Jan Werich), Sen noci svatojánské (1959), Kybernetická babička (1962); Archanděl Gabriel a paní Husa (1964), Ruka (1965). Ve filmech uplatnil osobitou poetiku a nezaměnitelný výtvarný rukopis.

    Jiří Trnka je autorem textu i obrázků knihy pro děti Zahrada (1962), která byla později zfilmována režisérem B. Pojarem. Ilustroval mnoho dětských knih (H. Ch. Andersen - Pohádky, J. Karafiát - Broučci, J. Horák - České pohádky, J. Werich – Fimfárum, J. Menzel - Míša Kulička v rodném lese, řadu knih Františka Hrubína a Seifertovu Maminku).

    Za svoji práci získal několik ocenění. V roce 1946 zvítězil na festivalu v Cannes jeho kreslený film Zvířátka a Petrovští. Byla mu udělena prestižní Cena H. Ch. Andersena, Mellièsova cena za nejlepší animovaný film, Zvláštní cena poroty na Mezinárodním festivalu animovaného filmu a desítky dalších cen. V roce 1954 obdržel státní cenu, o rok později titul zasloužilý umělec, v roce 1963 byl jmenován národním umělcem. V roce 1936 si vzal za manželku svoji lásku ze studií, malířku Helenu Chvojkovou, s níž měl tři děti – Zuzanu (*1938), Jiřího (*1940) a Helenu (*1945), z druhého manželství s Věnceslavou Assmannovou další dvě Kláru (*1949) a Jana (*1956) – všechny děti byly po něm výtvarně nadané.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.