Nabídka zboží

Zasílání informací

Emisní plán ČNB 2006-2010                                    Emisní plán České Mincovny r. 2018


Emisní plán ČNB 2011-2015                                    


 

2001 - Pamětní stříbrná mince František Škroup, Proof

Pamětní stříbrná mince František Škroup - Proof

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 200. výročí narození Františka Škroupa - Špičková kvalita (Proof)

Více informací


3 500Kč vč. DPH

2 zboží na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 200. výročí narození Františka Škroupa - Špičková kvalita (Proof)

 

Hodnota : 200 Kč

Autor : ak. soch. Jiří Harcuba

Materiál : 900 Ag, 100 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,3 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *"

Limitovaný náklad : 3.300 ks

Emise : 30. květen 2001

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna v Jablonci nad Nisou

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

 

Na lícní straně je umístěn velký státní znak. Název státu " ČESKÁ REPUBLIKA " je v neuzavřeném opisu zprava do leva při obvodu mince. Označení nominální hodnoty "200 Kč" je umístěno pod státním znakem, označení "Kč" je položeno kolmo vedle druhé "0" číslovky "200".

Ústřední obraz rubové strany vytváří netradiční portrét Františka Škroupa. Vpravo vedle portrétu je faksimile Škroupova podpisu. Jméno "Škroup" je zasazeno do linek notové osnovy. Pod ním ve dvou řádcích jsou letopočty "1801" a "2001". Při levém okraji mince nad notovou osnovou je umístěno písmeno "H", což je iniciála autora návrhu, akademického sochaře Jiřího Harcuby. Ražbu provedla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně mince uprostřed nad písmeny "E" a "P" ve slově "REPUBLIKA".

 

František Škroup

    František Škroup se narodil 3.6.1801 v Osicích u Pardubic. Základy hudebního vzdělání získal od otce, skladatele a učitele Dominika Škroupa a prohloubil je za gymnaziálních studií v Hradci Králové. Toto období mělo zásadní vliv na jeho umělecké dozrávání a na formování životních postojů. V roce 1819 začal studovat na Karlově universitě filozofii a zároveň se intenzivně věnoval ochotnickému divadlu v českém jazyce. Byl jednou z vůdčích osobností první české operní družiny, která od roku 1823 začala v německy hrajícím pražském Stavovském divadle pravidelně uvádět oblíbené zpěvohry v českém jazyce.

Tato česká představení podnítila touhu po původním díle v českém jazyce. Na základě svých dosavadních hudebních a divadelních zkušeností Škroup zkomponoval na libreto obrozeneckého básníka J.K.Chmelenského zpěvohru Dráteník, která měla premiéru 2.2.1896 ve Stavovském divadle. Dráteník je vůbec první zpěvohrou na původní české libreto. V roce 1827 nabídlo Stavovské divadlo Škroupovi místo 2. kapelníka opery. V letech 1827 - 1834 bylo provedeno 121 českých představení. Po nástupu nového ředitele Stögra se český operní soubor rozpadl a česká představení se pomalu vytrácela z repertoáru. V roce 1837 byl Škroup jmenován 1. kapelníkem a věnoval se již jen řízení německého souboru. V čele opery Stavovského divadla setrval dvacet let až do roku 1857, kdy byl - pravděpodobně z důvodů konkurenčního boje a osobních antipatií - nekorektně propuštěn.

Během svého působení na nejvýznamnější operní scéně v Čechách Škroup vybudoval systematickou prací orchestr vynikající úrovně a podílel se i na dramaturgii programu. Prováděny byly nejen všeobecně oblíbené opery, ale i novinky Verdiho a Wagnera.

Škroupovy hudební aktivity se neomezovaly pouze na činnost v opeře. Byl i významným dirigentem velkých koncertů kantátových, oratorních a symfonických, které pořádaly nejdůležitější pražské hudební spolky. Škroupova koncertní dirigentská činnost kulminovala v 50. letech stejně jako jeho operní kariéra.

Krátce (1843) působil na pražské konzervatoři jako dirigent studentského orchestru. V letech 1835 - 45 vedl hudbu v pražské synagoze, pro kterou zkomponoval několik skladeb. V 50. letech velmi často vystupoval jako dirigent na kůru benediktinského kláštera v Praze v Břevnově.

Po dlouhém a neúspěšném hledání odpovídajícího uplatnění v Praze přijal v roce 1860 nabídku stát se nově zakládané sezónní německé opery v Rotterdamu. Bohatým zdrojem informací o Škroupově životě v Rotterdamu jsou jeho dopisy manželce a dětem do Čech. I když jeho působení v cizině bylo úspěšné a dostávalo se mu upřímného uznání, cti a projevů přátelství, velice se mu stýskalo po domově a rodině. Navíc trpce nesl pomyšlení, že pro něho v Čechách není uplatnění. Do uměleckých i osobních plánů náhle zasáhla 7. 4. 1862 Škroupova smrt v Rotterdamu.

Šroupovo dílo s výjimkou písně Kde domov můj ze zpěvohry Fidlovačka (text J.K.Tyl) a několika drobných skladeb upadlo po jeho smrti v zapomenutí. Píseň Kde domov můj dosáhla velké obliby již krátce po svém prvním provedení v roce 1834. Samotná hra sice byla pro svou satirickou tendenci a bojovné třídní zaměření stažena z repertoáru po jediné repríze a za života obou autorů se již nehrála, ale píseň se úspěšně šířila dál. V nejrůznějších úpravách vokálních i instrumentálních. Již v 19. století byla známá i mimo Čech, existují dokonce tištěné verze v polštině, slovinštině, chorvatštině, slovenštině, němčině, angličtině a francouzštině. V 19. století se stala hymnou českého národa. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se stala součástí státní hymny a od roku 1993 je hymnou České republiky.

Zdroj : internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.