Nabídka zboží

Zasílání informací

Emisní plán ČNB 2006-2010                                    Emisní plán České Mincovny r. 2018


Emisní plán ČNB 2011-2015                                    


 

2004 - Pamětní stříbrná mince Prokop Diviš, b.k.

Pamětní stříbrná mince Prokop Diviš - Proof

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 250. výročí sestrojení bleskosvodu Prokopem Divišem - Běžná kvalita (standard)

Více informací


750Kč vč. DPH

1 zboží na skladě

Upozornění: poslední kus skladem!

 

 

 

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 250. výročí sestrojení bleskosvodu Prokopem Divišem - Běžná kvalita (standard)

 

Hodnota : 200 Kč

Autor : ak. soch. Jiří Harcuba

Materiál : 900 Ag, 100 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,3 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 11.000 ks

Emise : 26. květen 2004

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna v Jablonci nad Nisou

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v Proof kvalitě !!!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na lícní straně dvousetkoruny je Divišův bleskosvod, ztvárněný podle dobové rytiny představující jeho první autentické zobrazení. Při spodním, levém a horním okraji mince bleskosvod zčásti zakrývá neuzavřený opis s názvem státu "ČESKÁ REPUBLIKA". V pravé spodní části lícní strany je ve dvou řádcích umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč" a pod ním je značka mincovny, která dvousetkorunu razila.

Na rubu mince je portrét Prokopa Diviše, který je při okrajích rovněž zčásti zakryt opisem s textem "BLESKOSVOD PROKOPA DIVIŠE 1754-2004". Autorem výtvarného návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba, jehož iniciála "H", je zakomponována do opisu před letopočty při pravém okraji mince.

 

Prokop Diviš

(vl. jménem Václav Divíšek, 1. 8. 1698 - 21. 12. 1765)

    Prokop Diviš pocházel z chudé rodiny.Vzdělání, které by pro výjimečně nadaného chlapce jinak bylo nedosažitelné, mu umožnila získat kněžská dráha. Po studiích byl vysvěcen knězem, roku 1729 byl jmenován profesorem filosofie a později i profesorem teologie. Kromě kněžského povolání se věnoval pedagogické činnosti, učil filosofii v klášteře Louka. Výuka zahrnovala také přírodní vědy. Zabýval se studiem fyziky a prováděl četné experimenty. První praktické výsledky přinesly pokusy s čerpáním vody. Vymyslel stroj, který čerpal vodu ze studně a vytlačil ji do výše 60 metrů. V roce 1742 vybudoval vodovod v Louce a o dva roky později v Příměticích. Sestrojil také hudební nástroj "Denis d'or" (zlatý Diviš), který napodoboval zvuky strunných a dechových nástrojů a údajně i lidský hlas.

Kolem roku 1748 začal provádět výzkumy v oblasti elektřiny, zkonstruoval třecí elektriku nazvanou "elektrum". Pokusy s elektřinou rozlišoval na zábavné, zajímavé a prospěšné. Mimo jiné studoval vliv elektřiny na rostliny a pokoušel se i o léčení nemocných elektrizací. Práce se mu dařila a tak předváděl pokusy badatelům a přiváděl k úžasu učené společnosti. Díky svému věhlasu byl pozván do Vídně ke dvoru, aby své umění demonstroval před císařským párem, Marií Terezií a Františkem Lotrinským.

Studium atmosférické elektřiny dovedlo P. Diviše ke stavbě bleskosvodu, který vztyčil 15. června 1754 na přímětické faře u Znojma. "Machina meteorologica" (stroj povětrnostní), jak jej autor nazval, měl vysávat elektřinu z atmosféry soustavou 400 kovových hrotů a svádět ji do země. Bleskosvod byl připevněn na patnáctimetrovém stožáru. Roku 1759 bylo na Znojemsku velké sucho a kraj byl postižen neúrodou. Obyvatelé Přímětic a okolí to přičítali působení "povětrnostní mašiny" a požadovali její odstranění. Když na jaře příštího roku nepřišly deště, byl bleskosvod sedláky stržen. Rok 1760 byl však deštivý, což přimělo osadníky k nové žádosti, aby Diviš svůj stroj opět postavil. Druhý přístroj stejné konstrukce byl vztyčen následujícího roku na věži přímětického kostela.

Diviš patřil mezi první učence, kteří dokázali využít pokusů s elektřinou k prospěšným účelům. Přispěl k využití elektřiny k terapeutickým účelům a svým hromosvodem k ochraně před elektrickým výbojem mezi oblaky a zemí.

Zdroj : internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.