Negrelliho viadukt v Praze - zlatá pamětní mince z cyklu Mosty České republiky

Nominální hodnota : 5.000 Kč

Autor : akademický sochař Zbyněk Fojtů

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 28 mm

Síla : ...

Ryzí hmotnost : 1/2 oz

Hrubá hmotnost : 15,55 g

Provedení : špičková kvalita

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : ... ks

Emise : 13. listopad 2012

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky s logem České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

Poznámka :

Toto zboží čeká na svou ražbu. Chcete-li mít jistotu dodání tohoto titulu, neváhejte s objednávkou.

Po objednání této zlaté mince budete vyzváni k uhrazení zálohy ve výši 1.000,-Kč. K celkové úhradě objednaného zboží Vás vyzveme v dostatečném předstihu v době vydání.

Veškeré přijaté a potvrzené objednávky budou vyřizovány ihned po příslušné ražbě.

Emitent (výrobce) si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad, technické parametry a datum emise mincí či medailí. Cena je pouze orientační. Může být upravena výrobcem dle pohybu cen drahých kovů na světových trzích.

Negrelliho viadukt v Praze

    Karlínský viadukt, dnes nazývaný Negrelliho, se původně jmenoval viadukt Společnosti státní dráhy. Ředitelství státních drah rozhodlo o jeho stavbě v roce 1842, práce byly zahájeny na jaře roku 1846 a dokončen byl za tři roky. Na stavbě pracovalo přes 3000 dělníků, kteří již mohli používat na tehdejší dobu moderní zvedací stroje a parní čerpadla. Do provozu byl most uveden 1. června 1850, kdy po něm projel první vlak do Lovosic.

    Svou délkou 1 111 m patřil mezi největší železniční stavby v Evropě. Při dokončení měl 87 kamenných oblouků, z toho 8 žulových nad řekou, zbývající pískovcové. Původní šířka mostovky je 7,6 metrů, s parapety 9 metrů.

    Most spojuje Masarykovo nádraží (původně nádraží Společnosti státní dráhy) s nádražím Praha – Bubny přes ostrov Štvanici. Je historicky prvním železničním mostem v Praze a po Karlově mostě druhým nejstarším kamenným pražským mostem přes Vltavu. Prochází obvody Prahy 8 (Nové Město, Karlín) a Prahy 7 (Holešovice, Bubny).

    Viadukt byl projektován jako součást železniční tratě Olomouc – Praha – Drážďany. Budování trati z Olomouce do Prahy řídil Jan Perner, předpokládalo se tedy, že bude stavět i Karlínský viadukt, ale při nehodě v Chocni v září roku 1845 zemřel. Stavbu proto převzal konstruktér železničních mostů Alois Negrelli, jehož nejvýznamnější stavbou byl Suezský průplav. Narodil se v roce 1799 v jihotyrolském Fiera di Primiero, používal přídomek rytíř z Moldelbe (jeho italské jméno bylo Luigi Negrelli, Cavaliere di Moldelba) a dožil se 59 let (zemřel roku 1858 ve Vídni).

    Stavební náklady mostu dosáhly 1,5 milionu zlatých, hlavními dodavateli byly firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny. Žula se těžila ve Schwarzenberském lomu na Orlíku a byla přivážena po vodě z Kamýku nad Vltavou.

    Zpočátku byl most na volném prostranství zdaleka viditelný, postupně však kolem něj přibývala zástavba. S rychlým rozvojem průmyslu a dopravy začali prostor mezi mostními oblouky využívat řemeslníci a speditéři. V prolukách si vytvořili dílny a provozovny, z nichž se postupem času staly sklady i garáže, některé zůstaly později jen zazděné. Částečné zásahy do podoby viaduktu ve 20. století vyvolala potřeba rozšířit místo pro komunikace pod mostem. Výsledkem bylo vybourání dvou pilířů nad Křižíkovou ulicí v letech 1952 až 1954 i na holešovické straně v roce 1981. Pro bezpečnost železniční přepravy bylo odstraněno také původní kamenné zábradlí (jeho část je ještě zachována u Štvanice) a nahrazeno kovovým. I přes tyto úpravy patří most mezi unikátní a dokonalé železniční stavby. Přestál bez úhony i největší povodeň poslední doby v roce 2002.

    Majitelem viaduktu, který je zapsaný v seznamu nemovitých kulturních památek, je nyní Správa železniční dopravní cesty, vlastnická práva s Českými drahami a hl. městem Praha však nejsou ještě plně vypořádána. Výhledově se předpokládá revitalizace objektu a komerční využití prostoru pod oblouky mostu nebo naopak vybourání všech zástaveb a ponechání volného průhledu mostem.

Zdroj : webové stránky ČNB