Hrad Bezděz - zlatá mince z cyklu Hrady České republiky -...
Hrad Bezděz - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Špičková kvalita (Proof)
Hrad Bezděz - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Špičková kvalita (Proof)
Hrad Bezděz - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Špičková kvalita (Proof)
Nominální hodnota : 5.000 Kč
Autor : Asamat Baltaev, DiS
Materiál : zlato - Au 999,9
Průměr : 28 mm
Síla : 2 mm
Ryzí hmotnost : 1/2 oz
Hrubá hmotnost : 15,55 g
Provedení : špičková kvalita (Proof)
Hrana : hladká
Limitovaný náklad : 7.100 ks
Emise : 25. říjen 2016
Emitent : ČNB
Mincovna : Česká mincovna, a.s.
Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.
Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!
Na lícní straně mince je zobrazen interiér hradní kaple. Vnitřní plochy oken vyplňuje kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Ve spodní části jsou ve dvou řádcích umístěny název cyklu „HRADY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“, které jsou na začátku a na konci ohraničené tečkami. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v opisu při spodním okraji mince. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je vlevo od názvu státu.
Na rubové straně mince je zobrazen hrad Bezděz. Při levém okraji je ročník ražby „2016“, který je na začátku a na konci ohraničen tečkou, následuje text „HRAD BEZDĚZ“. Při pravém okraji mince je značka autora mince Asamata Baltaeva.
Hrad Bezděz
Jeden z nejvýznamnějších a nejlépe zachovaných raně gotických hradů v České republice se nachází na Českolipsku. Hrad Bezděz nechal na vrcholu kopce postavit Přemysl Otakar II. ve druhé polovině 13. století. Jako jeden z mála hradů, vzniklých v tomto období v Čechách, se dochoval prakticky ve své původní podobě. Bezprostředně po smrti krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli v roce 1278 hrad sloužil jako vězení pro královskou vdovu Kunhutu a jeho syna, budoucího českého panovníka Václava II.
Václav II. zastavil Bezděz mocnému rodu Berků z Dubé jistě i z důvodu zlých vzpomínek na něj a nákladné zahraniční politiky. Nazpět do královského majetku hrad vykoupil až Karel IV., který v něm rád pobýval a nechal založit Velký rybník - dnešní Máchovo jezero. V následujících letech změnil hrad několikrát vlastníky, například to byli moravský markrabě Prokop, pánové z Michalovic, rod Smiřických a Vartenberkové. Po bitvě na Bílé hoře byl Bezděz zkonfiskován a levně prodán Albrechtu z Valdštejna. Ten nechal hrad přebudovat na klášter pro mnichy řádu sv. Augustina a následně sloužil řádu montserratských benediktinů. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. Hraběnka Marie Anna z Valdštejna nechala v roce 1686 vybudovat podél přístupové cesty na hrad dodnes stojící kapličky křížové cesty. Císař Josef II. roku 1785 zrušil zdejší klášter a hrad se brzy proměnil v ruinu. Romantickou zříceninu začali objevovat první příznivci z řad umělců, jedním z nich byl i Karel Hynek Mácha. Protože se Bezděz stává vyhledávaným turistickým místem, začal hrabě Kristián Vincenc Arnošt z Valdštejna- Vartenberka roku 1844 s prvními opravami. V roce 1932 hrad získává Klub československých turistů. Po II. světové válce se hrad Bezděz stává majetkem státu a roku 1978 byl prohlášen za národní kulturní památku. Objekt je dnes spravován Národním památkovým ústavem a je přístupný veřejnosti.
Podlouhlý půdorys hradu kopíruje celý hřeben kopce. Dominantou celého hradu je okrouhlá Velká věž. V nejvyšším věžním podlaží se nyní nachází tzv. rytířský sál, který zde byl vytvořen v druhé polovině 19. století Valdštejny. Z této původně strážní věže je výhled nejen na strategická místa Bezdězu, ale i do širokého okolí hradu. Druhá nižší věž zvaná Čertova plnila pouze obrannou funkci. Součástí areálu hradu je dále původní královský palác s unikátní kaplí, purkrabský palác a palác královských manů. Dnešní podoba kaple, nejhodnotnější památky architektury 13. století, je výsledkem restaurátorských prací, které začaly již před I. světovou válkou a v 60. letech 20. století byly opravy dokončeny.
Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB
Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...
Only registered users can post a new comment.