2017 - Stříbrná mince Kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta -...

Pamětní stříbrná mince vydaná k 650. výročí Vysvěcení kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta, Standard - emise listopad 2017

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : ak. soch. Zbyněk Fojtů

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,25 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita (Standard)

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 5.800 ks

Emise : 29. listopad 2017

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě (proof) !!!

Kaple sv. Václava je bezesporu nejvýznamnějším prostorem zakomponovaným do stavby gotické katedrály sv. Víta na Pražském hradě. A nejen to – tato kaple je zcela jistě nejvýznamnějším místem a centrem Pražského hradu, Prahy samotné i celé české země. Je to místo, kde spočívají ostatky sv. knížete Václava, věčného panovníka české země a jejího dědice. Právě sem je totiž nechal přenést kníže Boleslav tři roky po Václavově smrti ze Staré Boleslavi. Sv. Václav byl tehdy pohřben v rotundě sv. Víta, kterou sám nechal za svého života zbudovat. Od té doby je místo Václavova hrobu neměnné. Na místě rotundy byla později zbudována trojlodní bazilika a tu pak ještě později nahradila gotická katedrála. K její stavbě dal podnět král Jan Lucemburský (1344 položil základní kámen katedrály). Vlastní stavbu poté realizoval jeho syn Karel IV. Způsob napojení svatováclavské kaple na celek gotické katedrály svědčí o tom, že kaple musela být stavěna v určitém předstihu.

Sv. Václav měl mít v katedrále výsadní postavení jako zemský patron, jako zakladatel prvního kostela (rotundy) sv. Víta a později jako strážce korunovačních klenotů. Kaple byla vystavěna jako překrásná relikviářová skříň nad jeho hrobem, mající výjimečné místo v Karlově koncepci celé katedrály. Měla také své nezastupitelné místo v korunovačním řádu vytvořeném samotným Karlem IV. Kaple je jednotným dílem Petra Parléře, druhého stavitele katedrály, a jeho huti, je však možné, že na její podobu měly vliv i návrhy jeho předchůdce Matyáše z Arrasu. Kaple byla slavnostně vysvěcena za přítomnosti císaře Karla IV. v r. 1367. Ideovým autorem jejího vnitřního vzhledu a uspořádání je zřejmě také sám Karel IV. Kaple je pojata jako vyobrazení nebeského Jeruzaléma podle knihy Zjevení sv. Jana. V nejnižším patře nástěnných maleb můžeme po celém obvodu kaple vidět výjevy ze života Ježíše Krista, tak jak je nacházíme popsané v evangeliu. Jim dominuje scéna ukřižování nacházející se přímo nad oltářní mensou. Ve vyšších patrech se pak nacházejí výjevy ze života sv. Václava včetně jeho mučednické smrti a následné již zmíněné translace jeho ostatků ze Staré Boleslavi na Pražský hrad.

Přicházíme-li do kaple sv. Václava, není smyslem naší návštěvy pouze zhlédnutí pozoruhodného architektonického skvostu, jímž kaple bezesporu je. V blízkosti hrobu sv. Václava si můžeme uvědomit, na jakých základech spočívá život a samotná existence našeho národa a každého jednotlivého člověka. Právě tyto základy totiž vidíme zpřítomněné v životě sv. Václava, který vyrůstal z křesťanské víry zvěstované evangeliem Ježíše Krista. To všechno nám připomínají jednotlivá vyobrazení na stěnách kaple. Nemá však zůstat jen u připomínky. Má to být naše životní realita. Text: P.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB