Zlatá pamětní mince Zlatá bula sicilská - Špičková kvalita (Proof)

Nominální hodnota : 10.000 Kč

Autor : Jaroslav Bejvl

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 34 mm

Síla : ...

Ryzí hmotnost : 1 oz

Hrubá hmotnost : 31,107 g

Provedení : špičková kvalita

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : ... ks

Emise : 26. září 2012

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky s logem České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

Poznámka :

Toto zboží čeká na svou ražbu. Chcete-li mít jistotu dodání tohoto titulu, neváhejte s objednávkou.

Po objednání této zlaté mince budete vyzváni k uhrazení zálohy ve výši 1.000,-Kč. K celkové úhradě objednaného zboží Vás vyzveme v dostatečném předstihu v době vydání.

Veškeré přijaté a potvrzené objednávky budou vyřizovány ihned po příslušné ražbě.

Emitent (výrobce) si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad, technické parametry a datum emise mincí či medailí. Cena je pouze orientační. Může být upravena výrobcem dle pohybu cen drahých kovů na světových trzích.

Zlatá bula sicilská

    Pojem Zlatá bula označuje pečeť ze zlatého kovu (bula = kovová pečeť), odvozeně též listinu ověřenou zlatou, případně pozlacenou pečetí. Užívání zlatých bul bylo ve středověku vyhrazeno císařům (známé jsou buly Karla IV. a Zikmunda), jen výjimečně je používali i jiní panovníci (v Čechách Přemysl Otakar I.).

    Zlatá bula sicilská je jedním z nejvýznamnějších dokumentů českých středověkých dějin. Byla vydána Římským králem Fridrichem II. v Basileji 26. září 1212 českému králi Přemyslu Otakarovi I. jako odměna za podporu, již mu Přemysl poskytl v úspěšném boji o královskou korunu Svaté říše římské. Protože v té době Fridrich neměl ve svém držení říšskou pečeť, potvrdil pravost listiny pečetí krále sicilského, podle níž se proto odvozuje i název dokumentu.

    Ve Zlaté bule sicilské potvrdil Fridrich II., titulovaný v listině jako "imperator electus", což lze překládat jako "zvolený (ale ještě nekorunovaný) římský císař", výsady, které Přemyslovi udělili Fridrichovi předchůdci Filip Švábský (1198) a Ota Brunšvický (1203) rovněž za zásluhy ve sporech o říšský trůn. Především uznal dědičnou královskou hodnost českého panovníka.

    Fridrich II. dále potvrdil, že římští králové a císařové nemají zasahovat do obsazování českého trůnu, ale mají udělit odznaky královské moci každému, kdo bude zvolen v Čechách. Tím bylo potvrzeno právo české šlechty na volbu panovníka. Území zcizená českému království měla být vrácena. Českému králi bula rovněž potvrzovala právo uvádět do úřadu pražské a olomoucké biskupy při zachování všech jejich svobod a práv. Byly také omezeny některé povinnosti českého panovníka vůči říši: na říšské sněmy se musel dostavit pouze, pokud se konaly nedaleko území českého království a když se římský král vydával na římskou korunovační jízdu, mohl si český král zvolit, zda mu pošle vojsko nebo poskytne peníze.

    Zlatá bula sicilská uvolnila závislost českých panovníků na říši a poskytovala jim privilegia, jakými nedisponoval žádný z říšských vladařů. Čechy byly jediným teritoriálním královstvím v rámci Svaté říše římské, což přispělo ke zvýšení prestiže českého království ve střední Evropě.

    Zlatá bula sicilská je první známý dokument, který stanovil základní obrysy vztahu českého krále k říši (i když nezachycovala všechny jeho aspekty, např. podíl na volbě říšského panovníka kodifikuje až Zlatá bula Karla IV.). Originál listiny je uložen v Národním archivu v Praze, ve fondu „Archiv České koruny“.

    Kromě Zlaté buly sicilské vydal Fridrich II. týž den pro české příjemce ještě dvě další listiny, rovněž zpečetěné zlatou bulou. Obě se týkají majetkových záležitostí. První listinou propůjčil Fridrich II. Přemyslu Otakarovi I. hrad Floss a další statky v říši, druhá byla určena moravskému markrabímu Vladislavu Jindřichovi, jemuž Fridrich II. potvrdil zboží "Mocran et Mocran" (což je zřejmě zkomolené Markrabství moravské).

Zdroj : webové stránky ČNB