Špičková kvalita (Proof)

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2015 - Stříbrná mince Jan Perner, Proof

Stříbrná mince Jan Perner, Proof - emise září 2015 - orientační cena

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 200. výročí narození Jana Pernera, Proof

Více informací


990Kč vč. DPH

Dostupnost: Tento produkt již není na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 200. výročí narození Jana Pernera, Proof - emise září 2015

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : akademický sochař Zbyněk Fojtů

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,25 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *"

Limitovaný náklad : 10.600 ks

Emise : 2. září 2015

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

 

Na lícní straně mince je motiv parní lokomotivy, nad kterou je nákres vlakové trati mezi Prahou a Olomoucí, kterou projektoval Jan Perner. Při horním okraji dvousetkoruny je text „SEVERNÍ STÁTNÍ DRÁHA“ v rámečku. Při spodním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je nad názvem státu. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při pravém horním okraji dvousetkoruny za slovem „DRÁHA“.

Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Jana Pernera. Při levém okraji dvousetkoruny je text „JAN PERNER“ a při pravém okraji jsou letopočty „1815“ a „2015“. Texty i letopočty jsou na začátku a na konci ohraničeny tečkou. Nad límcem u portrétu jsou iniciály autora dvousetkoruny akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „FZ“.

 

Jan Perner (7. 9. 1815 – 10. 9. 1845)

Jan Perner se narodil v rodině mlynáře v Bratčicích na Čáslavsku. Po dosažení základního vzdělání proti vůli svého otce vystudoval na pražské polytechnice. Zde se seznámil s Františkem Antonínem Gerstnerem, stavitelem první koněspřežní dráhy z Českých Budějovic do Lince, a byl také aktivní v obrozeneckém hnutí.

První pracovní zkušenosti nabyl v Radimi jako hospodářský praktikant při stavbě silnic a hospodářských stavení. Jeho cíle však byly vyšší a proto s nadšením uvítal novinové oznámení F. A. Gerstnera o náboru absolventů polytechniky pro stavbu dvou železnic v Rusku. Nejprve absolvoval dvouměsíční studijní pobyt v Německu, Belgii a Anglii a v červnu roku 1836 nastoupil do práce v Petrohradu. Pobyt v Rusku bohužel neměl dlouhé trvání, jelikož po prudké hádce s Gerstnerem byl propuštěn.

Jako zaměstnanec Ferdinandovy severní dráhy se následně podílel na stavbě trasy do Brna, která trvala až do poloviny roku 1839. Slavnostní uvítání prvních vlaků na našem území se konalo 6. června 1839 v Břeclavi a 7. července 1839 v Brně. Výstavba s odbočkou z Přerova do Olomouce byla poté dokončena v roce o dva roky později, avšak Praha stále na železniční spojení čekala. Rozhodnutí o stavbě trati z Vídně do Prahy padlo právě až v roce 1841. Jelikož úsek do Olomouce již byl hotový, jednalo se o prakticky jeho prodloužení až do Prahy.

Roku 1842 byl Perner jmenován vrchním inženýrem státních drah. V listopadu 1842 schválil císař Pernerův návrh na vedení dráhy z Prahy do Drážďan a Perner dostal za úkol jednat v této záležitosti se saskou vládou. Na základě Pernerova doporučení pak císař Ferdinand I. rozhodl, že trasa povede údolím Labe. Jednalo se o jeden z nejnáročnějších úkolů, který mu byl svěřen. V Praze zároveň Perner dohlížel na stavbu budovy prvního c. k. pražského nádraží, současného Masarykova nádraží. Výstavba trati do Prahy o délce 250 kilometrů trvala od září 1842 do srpna 1845. 20. srpna 1845 dorazily do Prahy z Olomouce první dva slavnostní vlaky vedené lokomotivami Praha a Olomouc, doprovázené velkými ovacemi přihlížejících i dělovými salvami. Od 1. září 1845 byla z Prahy zahájena pravidelní osobní doprava a o měsíc později pak i doprava nákladní.

Pernerovu hvězdnou kariéru bohužel přetrhlo jeho nečekané úmrtí. Když se 9. září 1845 vracel z inspekční cesty po Moravě zpět do Pardubic, postavil se na stupátko vagónu a vyklonil se při vyjíždění z choceňského tunelu, aby se podíval na stav dokončovacích prací na dráze. Hlavou přitom narazil na sloup vrat, kterými se stanice na noc uzavírala. Odmítl pomoc přítomného lékaře a pokračoval v jízdě dále do Pardubic. O den později následkům zranění podlehl.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.