Pamětní stříbrná mince vydaná ke 250. výročí narození Aloise Klara, Proof - emise duben 2013 - orientační cena

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : Branislav Ronai

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : - mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita(Proof)

Hrana : -

Limitovaný náklad : - ks

Emise : 10. duben 2013

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

Poznámka :

Toto zboží čeká na svou ražbu. Chcete-li mít jistotu dodání tohoto titulu, neváhejte s objednávkou.

Objednávka je bez jakýchkoli záloh či předplatného. K úhradě objednaného zboží Vás vyzveme v dostatečném předstihu v době vydání.

Veškeré přijaté a potvrzené objednávky budou vyřizovány ihned po příslušné ražbě.

Emitent (výrobce) si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad, technické parametry a datum emise mincí či medailí. Cena je pouze orientační. Může být upravena výrobcem dle pohybu cen drahých kovů na světových trzích.

Aloys Klar

(25. dubna 1763 Úštěk – 25. března 1833 Praha)

    Aloys Klar se narodil roku 1763 v Úštěku. Studoval v nedalekých Litoměřicích a poté v Praze, kde získal roku 1782 doktorát filosofie. Roku 1786 se stal profesorem gramatiky jezuitského gymnázia v Litoměřicích, kde působil také od roku 1798 jako katecheta. Zde se také 9. září 1800 oženil a narodili se mu tři synové. Za zásluhy byl oceněn 3. července 1801 titulem čestný občan města. V roce 1806 byl jmenován profesorem řečtiny a klasické literatury na pražské univerzitě. Svá filosofická, jazykovědná a básnická díla publikoval v němčině, např. Zpěvy ke mši, Svatí apoštolové, O deklamaci a deklamatorických cvičeních, Výběr básní pro deklamační cvičení či O důležitosti řeckého jazyka pro dokonalejší vzdělávání a důkladnou učenost.

    Vedle činnosti učitele se Klar již na rodném Litoměřicku věnoval dobročinným činnostem, zejména péči o nevidomé. Roku 1807 stál u zrodu soukromého ústavu pro výchovu a léčení slepých dětí v Praze na Hradčanech, který založil s manželkou Rosinou, synem Pavlem Aloisem a jeho ženou, rozenou Vratislavovou z Mitrovic. Pro tento ústav vypracoval stanovy, byl jeho ředitelem a řídil také vyučování. Na podporu mladých talentů založil nadaci pro mladé umělce a pro chudé studenty filosofie. Soustavný zájem o vzdělávání nevidomých a jejich obživu vyústil roku 1832 v otevření Ústavu pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců, pozdější Klarův ústav. Klarovým cílem bylo naučit slepce nějakou činnost, kterou by se pak sami mohli živit. Ústav financoval ze svých příjmů z literární činnosti. Roku 1831 byl jmenován čestným měšťanem města Prahy. Zemřel o dva roky později ve věku 70 let a je pochován v Praze. Byl velkou humanistickou osobností přelomu 18. a 19. století.

    V jeho práci pokračoval i jeho syn Pavel Alois Klar (1801-1860), který vystudoval práva, ale přesto se věnoval po celý svůj život péči o nevidomé. Otcem založený slepecký ústav řídil a značně zvelebil. Sám na sklonku svého života shodou osudu oslepl. Po Pavlově smrti převzal (dle otcovy závěti) řízení ústavu mladší z jeho synů Rudolf Maria Klar (1845-1898).

    Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců byl vybudován na pozemku, který Klarovi věnoval císař František I. na malostranském prostranství. Budova s velkou kaplí archanděla Rafaela byla postavena až po Klarově smrti v letech 1836-1844 pod dohledem Klarova syna Pavla Aloise Klara, druhé křídlo dostavěl v letech 1884-1885 jeho vnuk Rudolf. V kapli jsou cenné fresky a sochy od E. Maxe, který vytvořil i reliéf na štítu budovy, znázorňující biblický příběh Tobiáš uzdravuje slepého otce. Podle Klarova ústavu a na počest jeho zakladatele Aloyse Klara dostalo prostranství před ústavem v roce 1922 název Klárov. Budova sloužila slepcům až do poloviny 20. století, pak ji převzal Úřad vlády. Dnes je v budově Česká geologická služba a prostranství je rušnou dopravní křižovatkou se stanicí metra.

    Pokračovatelkou Klarova ústavu je Střední škola Aloyse Klara v Praze 4-Krči, určená pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením a speciálními vzdělávacími potřebami.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB