AUROCK s.r.o. - Stříbrná mince Založení Sokola, b.k.

Česká obec sokolská (ČOS) patří mezi nejpočetnější občanská sdružení v České republice. Členové se v jednotách věnují sportům, pohybovým aktivitám i kulturní činnosti.

Za datum založení Sokola je pokládán 16. únor 1862, kdy se v Malypetrově ústavu v Panské ulici v Praze konala ustavující valná hromada za účasti 75 delegátů. Starostou byl zvolen obchodník Jindřich Fügner (1822 – 1865), místostarostou vychovatel Miroslav Tyrš (1832 – 1884). Na zrodu nového spolku se podílely i osobnosti kulturního a politického života, například Josef Mánes, Jan Neruda, Jan Evangelista Purkyně, Karolína Světlá nebo bratři Grégrové.

Název Sokol dal spolku pedagog Emanuel Tonner, jenž se inspiroval u černohorských revolucionářů. Josef Mánes navrhl sokolský kroj (červená košile je odkaz na Garibaldiho), Josef Barák vymyslel sokolský pozdrav „Nazdar“ a Jindřich Fügner zavedl ve spolku tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“. Autorem hesla „Tužme se“ a sokolských zásad byl Miroslav Tyrš, který sestavil i spis Základové tělocviku, v němž zveřejnil nové tělocvičné názvosloví. Sokolové vyznávali lásku k volnosti a vlasti, sílu a vytrvalost, kázeň a dobrovolnou práci a vzájemný bratrský vztah.

Již roku 1865 uspořádali Sokolové první veřejné cvičení, následující rok byl v Sokole Pražském založen Tělocvičný ústav pro hochy a dívky a o tři roky později Tělocvičný spolek paní a dívek pražských. První všesokolský slet se konal 18. června 1882 na Střeleckém ostrově za účasti 720 cvičenců a 3420 diváků. Účastníků postupně přibývalo, při X. sletu v roce 1938 cvičilo přes 348 tisíc sokolů před 2,3 miliony diváků, rekordní účast byla při poválečném XI. sletu v roce 1948 – 585 tisíc cvičících. Sokolská setkání provázely další kulturní i společenské akce a slavnostní průvody cvičenců. Další slety následovaly až v letech 1994, 2000 a 2006, při oslavách v červenci 2012 by se měl konat XV. všesokolský slet.

Od roku 1884 vznikaly první sokolské župy. Roku 1889 byla ustavena Česká obec sokolská jako vrcholný sokolský orgán a jejím prvním starostou se stal Jan Podlipný. Za první československé republiky sokolské hnutí vzkvétalo, Sokol měl přes milion členů a ČOS sdružovala 52 žup včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi. Rokem 1948 byl Sokol začleněn v rámci sjednocené tělovýchovy do ČSTV a slety byly nahrazeny spartakiádami. Činnost Sokola nadále pokračovala zejména v masovém sportu.

Po roce 1989 došlo k renesanci činnosti, v současné době ČOS sdružuje tělocvičné jednoty ve 42 župách. Ústředí Sokola sídlí v Tyršově domě v Praze na Újezdě, otevřeném již roku 1925. Na jeho nádvoří je Tyršova socha. Sokol se snaží být moderní a reaguje i na nové trendy, o čemž svědčí např. úspěchy sportovců v akrobatickém rokenrolu. Nejvíce se však zaměřuje na program pohybových aktivit a věnuje se rekreačním sportům pro širokou veřejnost.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživaté.