Zlatá mince Baroko - zámek Buchlovice, Proof

Nominální hodnota : 2000 Kč

Autor : Jakub Vlček

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 20 mm

Síla : 1,55 mm

Ryzí hmotnost : 1/5 oz

Hrubá hmotnost : 6,22 g

Provedení : špičková kvalita

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 3.500 ks

Emise : 24.09.2003

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, Jablonec nad Nisou

Zlatá mince je uložena v ochranné plastové kaplsli a následně v červené krabičce s logem České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

Na lícní straně mince ražené podle návrhu studenta Akademie výtvarných umění Jakuba Vlčka jsou v horní části mince stylizovaná heraldická zvířata ze státního znaku České republiky. Uprostřed, umístěný poněkud výše, je český lev, vlevo slezská a vpravo moravská orlice. Pod heraldickými zvířaty je název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a pod ním název celého cyklu zlatých mincí "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY". Ve spodní části mince je vyobrazen horní zámek v Buchlovicích a pod ním je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "2000 Kč". Všechny texty jsou psány kurzívou a počáteční písmena všech slov jsou velká. Při pravém spodním okraji mince je umístěna značka Bižuterie České Mincovny a.s., která minci razila.

Na rubové straně mince je vyobrazen dolní zámek v Buchlovicích, nad ním je nápis "BAROKO", pod ním "ZÁMEK BUCHLOVICE". Při spodním okraji mince uprostřed je letopočet označující ročník ražby "2003". Rovněž texty rubové strany jsou psány kurzívou s velkými počátečními písmeny všech slov. Autorská značka autora výtvarného návrhu je při pravém spodním okraji mince.

Zámek v Buchlovicích - baroko

    Historie zámku Buchlovice začíná na přelomu 17. a 18. století. Jeho stavbu poněkud obestírá tajemství a lidové pověsti. Je jisté, že zámek nechal postavit Jan Dětřich z Petřvaldu. Jedna z pověstí praví, že důvodem byla nespokojenost Petřvaldovy manželky Anežky Eleonory z Colonna-Felsu s buchlovickým hradem, kde jí byla zima, a toužila žít v sídle, které by jí připomínalo rodnou Itálii. Ve skutečnosti ovšem pocházela z Tyrol, byť měla italské předky. Podle jiné pověsti bylo na stavbu zámku použito materiálu z rozbořeného kostela, v němž pán z Petřvaldu hledal poklad, samozřejmě neúspěšně.

    Architekt skutečně použil jako vzoru pro stavbu italskou barokní vilu - zámeček. Zámek má dvě samostatné půlkruhové budovy oddělené dvorem. Vlastním sídlem je tzv. dolní zámek s reprezentačními, obytnými a hostinskými místnostmi. Horní zámek zvaný později Flora byl původně určen pro hospodářské účely. Dolní zámek byl postaven dříve, stavba horního byla dokončena v r. 1738. Kdo je hlavním stavitelem buchlovického zámku, se vlastně neví. Autorství bývá nejčastěji přisuzováno italskému architektovi Domenicu Martinellimu, starší prameny uvádějí Carlo Fontanu i několik dalších významných barokních stavitelů. Jemná štuková výzdoba je dílem Baltazara Fontany. Dnešní podoba zámku pochází z 20. let dvacátého století, kdy architekt Dominik Feye adaptoval konírny horního zámku na byty a provedl ještě několik dalších úprav, které však plně respektují původní ráz stavby a nijak jej nenarušují.

    Buchlovický zámek je ojedinělou památkou italského baroka nejen u nás, ale v celé střední Evropě především jako celek zahrnující všechny výtvarné obory: architekturu, malířství, sochařství i umělecká řemesla. Nedílnou součástí zámeckého komplexu je rozsáhlý park v italském stylu, který byl později upraven zčásti ve francouzském a zčásti v anglickém slohu.

Zdroj : webové stránky ČNB