2005 - Pamětní stříbrná mince Jan Werich a Jiří Voskovec, b.k.

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí narození Jana Wericha a Jiřího Voskovce - Běžná kvalita (standard)

Hodnota : 200 Kč

Autor : Milan Halko (líc), ak. soch. Velinger (rub)

Materiál : 900 Ag, 100 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,25 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 11.000 ks

Emise : 2. únor 2005

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna v Jablonci nad Nisou

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

Tuto minci nabízíme také v Proof kvalitě !!!

Na lícní straně dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole logo herců Voskovce a Wericha V + W a při levém, horním a pravém okraji mince neuzavřený opis s názvem státu "ČESKÁ REPUBLIKA", při spodním okraji je rovněž v opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Před označením nominální hodnoty je autorská značka Milana Hanka, autora výtvarného návrhu této strany mince, za zkratkou peněžní jednotky je značka mincovny.

Hlavním motivem rubové strany mince jsou portréty Jana Wericha a Jiřího Voskovce stylizované do podoby jejich divadelních masek. Při levém okraji ne neuzavřený opis "JIŘÍ VOSKOVEC", při pravém okraji "JAN WERICH" a při spodním okraji jsou letopočty "1905-2005". Autorem výtvarného návrhu této strany dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Velinger za grafické spolupráce akademické sochařky Evy Velingerové. Jejich společná autorská značka je umístěna pod portréty herců.

Jan Werich, 6. února 1905 až 31. října 1980

Jiří Voskovec (vlastním jménem Jiří Wachsmann), 19. června 1905 až 1. července 1981

    Jan Werich a Jiří Voskovec se spolu seznámili a spřátelili na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze. Jiří Voskovec v r. 1921 odešel z Prahy na studie ve francouzském Dijonu, oba se však znovu setkali na Karlově universitě, kde Jan Werich studoval práva a Jiří Voskovec práva a filozofii. Ani jeden z nich svá studia nedokončil a od r. 1927 se oba začali profesionálně věnovat divadlu, později také filmu.

Ačkoliv každý z nich se věnoval i samostatné herecké, literární a publicistické (event. překladatelské) činnosti, v povědomí veřejnosti jsou oba spojeni především s Osvobozeným divadlem. V Osvobozeném divadle, které bylo experimentální avantgardní scénou divadelní sekce Devětsilu, působili Voskovec s Werichem od dubna 1927. Už jejich první hra, Vest Pocket Revue, založená na překvapivé jazykové i situační komice, parodii, satiře, poetických, ale vtipných textech a do značné míry i na herecké improvizaci, vzbudila značnou pozornost a nadšení, zejména mezi mladými lidmi. Od roku 1929 začali Voskovec s Werichem trvale spolupracovat s Jaroslavem Ježkem.

V 30. letech se až dosud společensky nezávazný humor protagonistů Osvobozeného divadla pozvolna začal měnit na politickou satiru. Z této doby pocházejí nejznámější divadelní hry Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Rub a líc, Těžká Barbora a Pěst na oko, které reagovaly na všechny významné domácí i mezinárodní politické události. Kvůli hře Kat a blázen bylo Osvobozené divadlo dočasně zavřeno a herci po tu dobu vystupovali v náhradním sále jako Spoutané divadlo. V této době spolupracovali V + W také s filmem a natočili čtyři filmové komedie Pudr a benzín, Peníze nebo život, Hej rup! a Svět patří nám. Jan Werich pak ještě samostatně natočil film U nás v Kocourkově.

Po mnichovských událostech byla Osvobozenému divadlu odňata koncese a 9. 11. 1938 bylo zavřeno. Oba herci odjeli do Ameriky (i s Jaroslavem Ježkem, který tam v r. 1942 zemřel), kde až do konce války hráli pro české krajany i anglicky pro americké publikum a vystupovali v českém vysílání amerického rozhlasu. Po návratu do vlasti v divadle V + W uvedli svou poslední hru Pěst na oko a vlastní adaptaci amerického muzikálu Divotvorný hrnec, o obnovení Osvobozeného divadla však už neuvažovali.

V r.1948 se jejich cesty rozešly. Jiří Voskovec odešel do Paříže, kde dva roky pracoval na sekretariátě UNESCO; napsal zde řadu rozhlasových programů na speciální náměty OSN, založil Radiový bulletin UNESCO zaměřený na mezinárodní spolupráci a na zpravodajství z oboru školství, vědy a kultury. Z Paříže odjel zpět do Ameriky, kde se až do své smrti věnoval herecké práci ve filmu, v divadle a v televizi.

Jan Werich po Voskovcově odchodu pokračoval v divadelní i filmové činnosti. Působil v Divadle v Karlíně a později v Divadle satiry, jehož se stal ředitelem. Přejmenoval ho na Divadlo ABC a společně s Miroslavem Horníčkem zde obnovil a zaktualizoval některé hry z repertoáru Osvobozeného divadla. Současně vytvořil několik vynikajících filmových rolí (Císařův pekař a Pekařův císař, Byl jednou jeden král, Až přijde kocour). Věnoval se i rozhlasové a televizní tvorbě (Medvěd, Uspořená libra, Kočár nejsvětější svátosti a další) a literární a publicistické činnosti (např. Italské prázdniny, Fimfárum, příspěvky do Literárních a Divadelních novin). Nezapomenutelná je jeho rozhlasová četba Haškova Švejka, která byla vydána i na gramofonových deskách.

Zdroj : internetové stránky ČNB