Nabídka zboží

Zasílání informací

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

Hrad Švihov - zlatá mince z cyklu Hrady České republiky, běžná...

Hrad Švihov - zlatá mince z cyklu Hrady České republiky, běžná kvalita - Standard

Hrad Švihov - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Běžná kvalita (Standard)

Více informací

Sleva!
20 100Kč vč. DPH

20 600Kč vč. DPH

10 zboží na skladě

Hrad Švihov - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Běžná kvalita (Standard)

 

Nominální hodnota : 5.000 Kč

Autor : Luboš Charvát

Materiál : zlato - Au 999,9

Průměr : 28 mm

Síla : 1,9 mm

Ryzí hmotnost : 1/2 oz

Hrubá hmotnost : 15,55 g

Provedení : běžná kvalita (Standard)

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 3.200 ks

Emise : 1. říjen 2019

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

 

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě (proof) !!!

 

Na lícní straně mince v horní části mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Pod kompozicí heraldických zvířat je ztvárněn interiér švihovské kaple nanebevzetí Panny Marie a v popředí je vyobrazen její oltář. Při levém okraji mince se nachází text „ČESKÁ“ a při pravém okraji název cyklu „HRADY“. Pod oltářem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“ a text „REPUBLIKA“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna vpravo od oltáře.

Na rubové straně mince je ztvárněn průhled přes pozdně gotický portál na hradní nádvoří. Při levém okraji mince se nachází text „HRAD“, při spodním okraji text „ŠVIHOV“ a při pravém okraji ročník ražby „2019“. Iniciály autora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí vlevo od textu „ŠVIHOV“.

 

Hrad Švihov

Hrad Švihov postavil koncem 15.století královský sudí Půta Švihovský, jeden z nejvýznamnějších mužů rodu Rýzmberků. Švihov byl postaven jako vodní hrad. Budovy v centrální dispozici tvořily jádro hradu s paláci, kaplí a schodišťovou věží a uzavíraly tak čtverhranné vnitřní nádvoří. Chráněny byly pásem vnitřních hradeb se čtyřmi nárožními baštami a prvním vodním příkopem. Druhý pás hradeb, také s vodním příkopem, obkružoval jádro hradu a zesiloval tak možnosti obrany. Tato druhá stavební fáze byla dokončena až po Půtově smrti (1504). Na dostavbě se výrazně podílel i královský architekt a stavitel Benedikt Ried (Rejt). Oba vodní příkopy byly napájeny vodou z řeky Úhlavy.

Po Půtově smrti zdědili hrad jeho synové Václav s Jindřichem, kteří Švihov prodali roku 1548 Heraltu Kavkovi z Říčan a ze Štěkně. V roce 1598hrad zakoupil Humprecht Černín z Chudenic.

Zásadní je pro hrad první polovina 17. století, kdy ztrácí své původní funkce. Během Třicetileté války dvakrát odolal útokům švédských vojsk, ale po válce byl vydán císařův rozkaz k jeho srovnání se zemí. Ferdinand III. Chtěl demolicí řady českých hradů zmenšit prostor pro to, aby se jich zmocnil nepřítel, případně ozbrojené bandy, které by získali pevné útočiště. Švihov tedy přišel o velkou část vnějšího opevnění a o oba vodní příkopy.

Černínové však hrad, či jeho zbytek, nadále využívali už jen k hospodářským účelům. Zobou paláců se staly sýpky a předhradí hospodářským dvorem. Tak byl hrad využíván až do první poloviny 20.století a jeho údržba se omezovala pouze n a nejnutnější práce. V roce 1926 byl již v úředních spisech označován jako „zřícenina“. O čtyři roky později si však k hradu našel vztah Eugen Černín, který hrad znovu zastřešil a prakticky zachránil.

Po roce 1945 byl, jako součást černínského majetku, konfiskován. V roce 1947 převzala správu nad hradem právě vzniklá Národní kulturní komise, která zahájila rozsáhlou průzkumovou a rekonstrukční činnost, jejíž nejnáročnější část se odehrála již v50.–60.letech 20.století. Na obnově se tehdy velkou měrou podílel ing. arch. Břetislav Štorm. Dnes je hrad ve správě Národního památkového ústavu.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

 

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.