Běžná kvalita (standard)

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2016 - Stříbrná mince Jan Jessenius - Standard

Stříbrná mince Jan Jesenius - Standard

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 450. výročí narození Jana Jessenia, Standard - emise prosinec 2016

Více informací


1 190Kč vč. DPH

Dostupnost: Tento produkt již není na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 450. výročí narození Jana Jessenia, Standard - emise prosinec 2016

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : Zbyněk Fojtů

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,35 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita (Standard)

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 5.400 ks

Emise : 14. prosinec 2016

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě (proof) !!!

 

Na lícní straně dvousetkoruny je v levé části mincovního pole vyobrazeno schéma poloviny lidského těla symbolizující pitvu. Schéma přechází v meč, který symbolicky vyjadřuje Jesseniovu smrt. Při horním okraji dvousetkoruny je ve dvou řádcích název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod kterým je zobrazen titulní list Traktátu o pitvě z roku 1601. Při levém spodním okraji je označení nominální hodnoty mince „200“ a pod ním zkratka peněžní jednotky „Kč“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je umístěna pod označením peněžní jednotky.

Na rubové straně dvousetkoruny je portrét Jana Jessenia. Při levém okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1566“ a „2016“, které jsou od sebe odděleny tečkou. Následují iniciály autora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“. Iniciály jsou z obou stran ohraničené tečkou. Při pravém okraji dvousetkoruny je text „JAN JESSENIUS“.

 

Jan Jessenius (* 27. 12. 1566, † 21. 6. 1621)

lékař, filosof a politik, protestant luterského vyznání, známý také jako Ján Jesenský, či Jan z Jesenu. Pocházel z rozvětvené rodiny hornouherské venkovské šlechty. Narodil se ve slezské Vratislavi, kam se otec přestěhoval na počátku 60. let 16. století. Rodina se již nehlásila ke šlechtě, nýbrž k cechovnímu měšťanstvu.

V roce 1583 se zapsal na univerzitu ve Wittenberku, roku 1585 odešel do Lipska, kde obhájil disertaci o nesmrtelnosti duše (1587). Podobně jako řada vratislavských studentů odešel v roce 1588 na filozoficko-lékařské učení do Padovy. Padovská medicína měla v té době světovou úroveň. Zde roku 1591 obhájil lékařskou tezi „O onemocnění žluči při třídenní zimnici“ a téhož dne obhájil i filozofickou práci "O nároku lidu na odpor proti tyranům". Jako protestant nemohl na katolické padovské univerzitě získat doktorát, ale získal ho posléze v Praze na základě osvědčení padovských učitelů, že „by ho pro jeho znalosti mohla kterákoli akademie prohlásit doktorem filozofie a lékařství“. Po studiích se vrátil do Vratislavi, kde působil jako lékař.

Jeho ambice však sahaly výše. Zanedlouho získal titul dvorního lékaře saských vévodů a v roce 1594 byl jmenován mimořádným profesorem ve Wittenberku. Roku 1595 se ve Vratislavi oženil s Marií Felsovou, sestrou svého přítele z lipských studií. Působil nadále ve Wittenberku, publikoval odborné studie, 1597 se stal rektorem univerzity.

V roce 1600 přijel do Prahy na návštěvu ke svému příteli Tychonovi de Brahe. V červnu zde v Rečkově koleji provedl na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu, která byla přijata velmi rozporuplně. Pitva trvala pět dní a přihlíželo jí na 5 000 diváků. Celý popis pitvy vydal pod názvem Johannis Jessenii á Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratae historia (Jana Jesenského z Jeseného historie o pitvě provedené v Praze roku 1600) o rok později ve Wittenberku. Spolu s dalšími odbornými spisy z té doby (Chirurgické učení, Traktát o kostech) a prací o diagnostice nazvanou Semeiotiké představuje Pražská anatomie vyvrcholení Jeseniovy vědecké činnosti. Jessenius se roku 1602 přestěhoval do Prahy.

Sblížil se se stavovskou společností a s pražskou utrakvistickou akademií (univerzitou). K jeho přátelům patřili zejména politik a právník Bohuslav z Michalovic, český politik Petr Vok z Rožmberka, císařský matematik, astrolog a astronom Johannes Keppler nebo lékař Tomáš Hájek z Hájku. Protože byl Jessenius ženatý, nemohl být profesorem na Karlově univerzitě. Bydlel však jako vážený host v univerzitní Loudově koleji. Prováděl lékařské výzkumy, uskutečnil další pitvy s odborným výkladem pro studenty a věnoval jim odborné knihy, publikoval další odborné práce. Především se však věnoval výnosné lékařské praxi. Kat Jan Mydlář se stal jeho dodavatelem mrtvol, které Jessenius používal ke svým anatomickým studiím.

Politické události v Uhrách (občanská válka, Bocskaiovo povstání) Jessenia natolik upoutaly, že se začal intenzívně zajímat o politiku. V konfliktu mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem se přiklonil k opozici proti Rudolfovi. V listopadu 1608 se v Bratislavě účastnil korunovace arciknížete Matyáše uherským králem a až do roku 1612 pobýval jako

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.