Běžná kvalita (standard)

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2014 - Stříbrná mince Bohumil Hrabal, b.k.

Stříbrná mince Bohumil Hrabal, b.k.

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí narození Bohumila Hrabala, standard

Více informací


990Kč vč. DPH

Dostupnost: Tento produkt již není na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí narození Bohumila Hrabala, standard - emise březen 2014

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : akademický sochař Vladimír Oppl

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,35 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita (standard)

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 6.100 ks

Emise : 26. březen 2014

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě (Proof) !!!

 

 Na lícní straně mince je vyobrazen motiv železničních kolejí, které přecházejí v siluetu ženského těla. Ve spodní části mince jsou dvě razítka, která odkazují na Hrabalovu knihu „Ostře sledované vlaky“. Při levém, horním a pravém okraji mince je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je uprostřed vyobrazení kolejí při horním okraji mince. Minci razila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, její značka je nalevo od levého razítka.

Na rubové straně mince se nachází portrét Bohumila Hrabala. Při levém, spodním a pravém okraji mince je text „BOHUMIL HRABAL“, který částečně zasahuje do spodní části portrétu. Letopočet „1914“ je nad límečkem portrétu a letopočet „2014“ je na límečku portrétu. Autorem mince je akademický sochař Vladimír Oppl. Jeho značka se nachází nad vyobrazením letopočtů.

 

Bohumil Hrabal (100. výročí narození)

    Patrně nejznámější český spisovatel 2. poloviny 20. století se narodil jako nemanželský syn Marie Kilianové. První tři roky svého života prožil v Brně a po sňatku své matky s Františkem Hrabalem žila rodina určitou dobu v Polné a poté v Nymburce. Vzpomínky na Nymburk a na strýce Josefa (Pepina) se posléze staly jedním z častých motivů Hrabalových knih. V Nymburce vychodil obecnou školu a navštěvoval zde i státní reálku. Během let 1935 – 1939 studoval na Právnické fakultě University Karlovy a zároveň navštěvoval i přednášky na Filosofické fakultě. Po uzavření vysokých škol byl písařem na notářství v Nymburce, skladníkem Spotřebního a výrobního družstva železničních zaměstnanců, traťovým dělníkem či asistentem traťmistra.

    Po skončení války se Hrabal vrátil do Prahy, aby dokončil studia na právnické fakultě, kariéře právníka se však nikdy nevěnoval. Vystřídal řadu zaměstnání, z nichž čerpal inspiraci pro svoji tvorbu – byl pojišťovacím agentem, obchodním cestujícím, pracoval v kladenských ocelárnách, ve Sběrných surovinách či jako kulisák v divadle S. K. Neumanna. Teprve od roku 1963 se stal spisovatelem z povolání, od roku 1965 byl členem Svazu českých spisovatelů a redakční rady Literárních novin.

    Literární tvorbou se Hrabal zabýval ve volném čase od 30. let 20. století. V té době psal do nymburských Občanských listů, v časopisecké tvorbě dále pokračoval od konce 50. let, kdy přispíval do řady periodik jako byl Plamen, Host do domu či Orientace. Od 70. let psal i do exilového Svědectví. Již v 30. letech se věnoval tvorbě poezie a lyrický charakter měly i jeho první prozaické pokusy. Umělecky svébytné polohy poprvé dosáhl v básnických eposech z přelomu 40. a 50. let (Bambino di Praga, Krásná Poldi), k poezii se však vracel i později. Na konci 40. a počátku 50. let vytvořil několik tematicky i formálně zcela odlišných textů - existenciálně zaměřenou novela Kain, syrově realistickou povídku Jarmilka, vyprávění strýce Pepina Utrpení starého Werthera aj. I v pozdějších se Hrabalova prozaická tvorba vyznačuje formální různorodostí a proměnlivostí, např. kniha Taneční hodiny pro starší a pokročilé je tvořena jedinou nepřetržitou větou. 60. léta jsou obdobím Hrabalovy vrcholné tvorby, v této době napsal např. knihy Ostře sledované vlaky, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet či Morytáty a legendy.

    Od počátku 70. let nesměl Hrabal určitou dobu publikovat, avšak v literární tvorbě neustával a většinu beletristických prací vzniklých v tomto období vydal nejprve v samizdatových edicích, poprvé obvykle v edicích Petlice a Expedice. Tématem jeho knih v tomto období jsou zejména stylizované vzpomínky na život v Nymburce, které popsal v knihách Postřižiny, Městečko, kde se zastavil čas či Krasosmutnění. Prvky autobiografičnosti lze nalézt také v trilogii Vita nuova, Svatby v domě a Proluky, kde je vypravěčem příběhu Hrabalova manželka, či v knize Něžný barbar věnované Hrabalově příteli, výtvarníkovi Vladimíru Boudníkovi. Od konce 80. let se Hrabal soustavně věnoval esejistické fejetonistice, např. v knihách Listopadový uragan či Růžový kavalír. Hojně rovněž publikoval glosy a drobné úvahy s tvůrčí problematikou a s komentáři k vlastnímu dílu. Bohumil Hrabal zemřel v Praze 3. února 1997.

    Dílo Bohumila Hrabala se dočkalo řady divadelních a filmových zpracování. Jako první byly zfilmovány jeho povídky Perličky na dně. Povídku Smrt pana Baltazara z tohoto filmu režíroval Jiří Menzel, který je podepsaný pod patrně nejslavnějšími filmovými přepisy Hrabalových děl jako jsou filmy Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek a Obsluhoval jsem anglického krále. Filmové podoby se dočkala např. také kniha Něžný barbar režiséra Petra Kolihy či Příliš hlučná samota od Věry Caisové. Na divadelní prkna byly převedeny např. knihy Ostře sledované vlaky, Něžná barbar či Příliš hlučná samota.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.