Nabídka zboží

Zasílání informací

Emisní plán ČNB 2006-2010                                    Emisní plán České Mincovny r. 2018


Emisní plán ČNB 2011-2015                                    


 

2017 - Zlatá mince 5 NZD Bitva u Stalingradu

2017 - Zlatá mince 5 NZD Bitva u Stalingradu

Zlatá mince 5 NZD Bitva u Stalingradu - rok 2017

Více informací


5 750Kč vč. DPH

3 zboží na skladě

Zlatá mince 5 NZD Bitva u Stalingradu  z cyklu Válečný rok 1942 - rok 2017

 

Autor : Luboš Charvát

Materiál : zlatu - Au 999,9

Nominální hodnota :  5 NZD

Hmotnost : 3,11 g

Průměr : 16 mm

Provedení : proof

Hrana : hladká

Náklad : 300 ks

Emise : září 2017

Ražba : Česká Mincovna a.s.

Zlatá mince je opatřena ochrannou plastovou kapslí a uložena do zlaté papírové etue. Součástí je též certifikát pravosti ČM a.s.

V první polovině roku 1942 stála v Sovětském svazu dvě města pojmenovaná po jeho komunistických vůdcích – Leningrad a Stalingrad. První obléhaly nacistické jednotky už od září roku 1941, druhé bylo dosud mimo dosah válečné mašinérie Adolfa Hitlera. Avšak ne na dlouho. Útok na město na Volze byl zahájen koncem června – jeho cílem bylo dobýt klíčová ropná pole na Kavkazu a odříznout Sověty od dodávek spojenecké pomoci proudící z Persie. Pro nacisty však bylo ještě důležitější zničit symbol moci J. V. Stalina. Německé bombardéry město proměnily v trosky a rychlý postup pozemních jednotek podporovaných Maďary, Rumuny a Italy zatlačil rudoarmějce k řece – zde se však bleskový útok zastavil. Sověti vrhli do boje vše, co měli k dispozici, a rvali se o každou ulici, každou budovu a každou místnost. Na několikaměsíční zuřivý odpor nebyli Němci připravení – nedostatek zásob a příchod mrazů, které byly nezvykle silné i na ruské poměry, si na útočnících začaly vybírat svou daň. V listopadu podnikla Rudá armáda protiútok a nepřítele se jí podařilo dostat do kleští. Wehrmacht uvězněný ve stalingradském kotli marně žádal Hitlera o povolení k evakuačnímu manévru. Vůdce kategoricky trval na udržení města, ale nedokázal svým mužům zajistit odpovídající letecké zásobování, a tak byli po sedmi měsících bojů nuceni kapitulovat. S 800 tisíci mrtvých, raněných a zajatých mužů byli Němci sraženi na kolena. Ztráty Sovětů překročily celý 1 milion, ale poprvé od začátku války Rudá armáda získala převahu a vyrazila směrem na západ. Jakmile se tak stalo, zastavila se až o dva roky později v Berlíně…

Zdroj: internetové stránky ČM a.s.

 

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.