Nabídka zboží

Zasílání informací

Emisní plán ČNB 2006-2010                                    Emisní plán České Mincovny r. 2018


Emisní plán ČNB 2011-2015                                    


 

Hrad Rabí - zlatá mince z cyklu Hrady České republiky -...

Hrad Rabí - zlatá mince z cyklu Hrady České republiky - špičková kvalita - Proof

Hrad Rabí - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Špičková kvalita (Proof)

Více informací


17 500Kč vč. DPH

4 zboží na skladě

Hrad Rabí - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Špičková kvalita (Proof)

 

Nominální hodnota : 5.000 Kč

Autor : Asamat Baltaev, DiS

Materiál : zlato - Au 999,9

Průměr : 28 mm

Síla : 2 mm

Ryzí hmotnost : 1/2 oz

Hrubá hmotnost : 15,55 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 7.300 ks

Emise : 18. září 2018

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

  

Hrad Rabí - v současné době je považován za nejrozsáhlejší hradní zříceninu v Čechách. Počátky hradu Rabí jsou zahaleny tajemstvím. První písemná zmínka pochází až z roku 1380, kdy hrad vlastnili páni z Rýzmberka. Z tohoto období pochází i nejstarší část hradního komplexu, kterou je mohutná hranolová věž s úzkým parkánem a zevním ohrazením. Na přelomu 14. a 15. století došlo k zásadní přestavbě a rozšíření Rabí, zejména byla posílena obranyschopnost hradního areálu. Přestože nebylo opevnění hradu dokončeno, patřilo v té době k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Rýzmberští byli věrni katolické víře a vystupovali proti husitskému hnutí. Z tohoto důvodu byl hrad v letech 1420 a 1421 husitskými vojsky obléhán a dobyt. V roce 1421 zřejmě zde přišel o své druhé oko husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova.

Na konci 15. století, za Půty Švihovského z Rýzmberka, došlo k největšímu rozkvětu rabského panství. Podhradí bylo povýšeno na město a na hradě došlo k rozsáhlým stavebním úpravám, na kterých se pravděpodobně podílel i stavitel a architekt Benedikt Rejt. Hradní areál byl také obehnán mohutnou obrannou zdí se systémem předsunutých dělových bašt. Půta Švihovský z Rýzmberka byl nejmocnější a nejvýznamnější majitel rabského panství. Po jeho smrti byl rozsáhlý majetek rozdělen mezi jeho čtyři syny, kteří se postupně zadlužili a v roce 1548 byli nuceni hrad Rabí prodat Jindřichovi Kurcpachovi z Trachenberka.

Poté ještě rabské panství změnilo několikrát majitele, mezi které například patřili Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Adam Chanovský z Dlouhé Vsi a Jan Filip kardinál z Lamberga. V první polovině 18. století hrad vyhořel, přestal být obýván a postupně chátral. Ačkoliv se Lamberkové snažili v 19. století o záchranu hradního areálu, v roce 1920 zříceninu hradu Rabí bezplatně převedli na Spolek pro zachování památek. Od roku 1954 je Rabí v majetku státu a roku 1978 byl prohlášen za národní kulturní památku. Objekt je dnes spravován Národním památkovým ústavem a je přístupný veřejnosti.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

 

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.