Špičková kvalita (Proof)

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2017 - Stříbrná mince Bitva u Zborova - Proof

Stříbrná mince Bitva u Zborova - Proof

Pamětní stříbrná mince vydaná k 100. výročí Bitvy u Zborova, Proof

Více informací


1 150Kč vč. DPH

2 zboží na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná k 100. výročí Bitvy u Zborova, Proof - emise červen 2017

 

Nominální hodnota : 500 Kč

Autor : Asamat Baltaev, DiS.

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 40 mm

Síla : 2,65 mm

Hmotnost : 25 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 25 g *"

Limitovaný náklad : 9.400 ks

Emise : 28. červen 2017

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

 

Na lícní straně mince je pomocí zemských znaků budoucího Československa symbolicky vyjádřen boj proti rakousko-uherské monarchii reprezentované rakouským císařským heraldicky stylizovaným orlem. Po obvodu pětisetkoruny je v opisu text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna při pravém horním okraji mince.

Na rubové straně pětisetkoruny je zobrazen výjev z bitevního pole. V neuzavřeném opisu při horním okraji mince je text „BITVA U ZBOROVA“ a při spodním okraji letopočty „1917–2017“. Vpravo od letopočtu 2017 je umístěna značka autora mince Asamata Baltaeva, DiS.

 

 

Bitva u Zborova se odehrála během První světové války na západní Ukrajině. Přípravy na velkou ofenzívu, která měla přispět k vyřešení války, začaly v Rusku již koncem roku 1916 za vlády cara Nikolaje II. V březnu roku 1917 proběhla v Rusku revoluce. Nová ruská prozatímní vláda chtěla dodržet závazky Ruska vůči spojencům, a proto se zpožděním uskutečnila ofenzívu na východní frontě. V této době v Rusku sílila agitace bolševiků mezi vojáky a ruská armáda začala být velmi nestabilní. Z tohoto důvodu chtěl vrchní velitel ruských vojsk generál Brusilov pro ofenzívu (tzv. Kerenského ofenzíva) využít bojeschopných oddílů, které se dobrovolně přihlásí.

Této situace využila 1. československá střelecká brigáda složená ze tří pluků (střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, „Jiřího z Poděbrad“ a „Jana Žižky z Trocnova“), kterou tvořili převážně dobrovolníci. Českoslovenští legionáři byli odhodláni v připravované velké ofenzivě poprvé společně bojovat za samostatnost Československa proti rakousko-uherským vojskům. Do té doby jednotlivé pluky působily odděleně na různých místech ruské fronty především jako průzkumné týmy. Jejich silná bojová morálka nahrazovala nedostatečnou základní vojenskou výstroj a výzbroj. Brigádě velel ruský plukovník V. P. Trojanov.

Začátek Kerenského ofenzívy byl naplánován na 1. července 1917, českoslovenští legionáři zaujali pozici mezi ruskou 4. finskou divizí a ruskou 6. finskou divizí. Proti 3500 mužů na ruské straně stála v přesile 5500 mužů rakousko-uherská armáda tvořená velkým množstvím českých vojáků (včetně 35. plzeňského pěšího pluku), která zborovský terén postupně opevňovala již od poloviny roku 1916 množstvím třímetrových zákopů a podzemních úkrytů. Dne 2. července 1917 přišla v útoku řada i na československé legionáře.

Protože ruské divize neprolomily rakouské obranné pásmo, musela československá brigáda bojovat i po stranách. Ačkoliv nebyla secvičena a bojovala pouze s puškami a granáty, úspěšně využívala nerovnosti terénu a zaskočila protivníka neobvyklou formou útoku v malých skupinkách, kterou legionáři ovládali z dob průzkumnictví. Legionářům se nakonec podařilo společně s úderným ruským praporem dobýt hlavní rakouské opevnění zvané Mogila bráněné uherským plukem. Ruská armáda bohužel celkově nevyužila úspěchu československých legionářů a zanedlouho se dostala pod protiofenzívu rakousko-uherské armády, takže samotná Kerenského ofenzíva skončila neúspěchem.

Výsledek bitvy u Zborova měl však zásadní vliv pro další formování československých jednotek nejen v Rusku i pro uznání Československého zahraničního odboje. Za první republiky se vítězství Československé střelecké brigády u Zborova s hrdostí připomínalo a získalo své čestné místo v Národním památníku na Vítkově, který vznikl s cílem uctít legionářské tradice jako součást československého odboje v 1. světové válce. Naopak již v letech nacistické okupace se vzpomínka na Zborov měla zcela vymazat z národních dějin.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.