Špičková kvalita (Proof)

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2017 - Stříbrná mince Josef Kainar - Proof

Stříbrná mince Josef Kainar - Proof

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí narození Josefa Kainara, Proof

Více informací


630Kč vč. DPH

2 zboží na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí narození Josefa Kainara, Proof - emise červen 2017

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : Vojtěch Dostál, DiS.

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,25 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *"

Limitovaný náklad : 10.200 ks

Emise : 14. červen 2017

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

 

Na lícní straně dvousetkoruny je ve spodní části zobrazena otevřená kniha, nad kterou se vznáší ve čtyřech řádcích rozvlněný text „STŘÍHALI DOHOLA MALÉHO CHLAPEČKA KADEŘE PADALY K ZEMI A ZMÍRALY“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a názvem státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je umístěno v horní polovině mince. Mincovní pole nad knihou je dále vyplněno vznášejícími se plastickými prvky, které dotvářejí celkovou výtvarnou kompozici mince. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna při spodním okraji mince.

Na rubové straně dvousetkoruny je ztvárněn portrét Josefa Kainara. Při horním okraji mince jsou umístěny letopočty „1917 – 2017“, pod kterými se nachází text „JOSEF KAINAR“. Iniciála autora mince Vojtěcha Dostála, DiS., která je tvořena obráceným písmenem „D“, je umístěna při pravém spodním okraji dvousetkoruny.

 

 

Josef Kainar (* 29. 6. 1917, † 16. 11. 1971)

Celým jménem Josef František Kainar: básník, dramatik, překladatel, novinář, ale také výtvarník, hudebník a ilustrátor. Narodil se v Přerově v rodině železničáře. V roce 1927 se jeho rodiče rozvedli a Kainar vyrůstal v péči otce a jeho nové ženy. Začal studovat víceleté gymnázium v Přerově, pokračoval v Olomouci a z důvodu přestěhování rodiny do Ostravy studia dokončil v Hlučíně.

Po maturitě studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a francouzštinu. Již během studií na gymnáziu začal publikovat ve Studentském časopise, kde se seznámil s redaktorem Hanušem Bonnem a také s celou řadou začínajících básníků své generace, jako byli František Halas, Josef Hora nebo Vítězslav Nezval. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 se vrátil k otci a pracoval jako dělník na pile a později na nádraží Ostrava-Přívoz. Současně příležitostně působil jako houslista a kytarista v Doležalově tanečním orchestru. Knižně debutoval v roce 1940 sbírkou Příběhy a menší básně. Během války se stal členem Skupiny 42, jejíž program byl zaměřen na každodenní život města nahlíženého především z perspektivy periférie. Zabýval se i hudební tvorbou, úspěšně textoval písně amerických swingových autorů a neméně zdařile zhudebnil také některé své texty.

Ačkoliv se chtěl po válce vrátit ke studiu, usadil se v Brně a zde se také oženil. V roce 1945 začal pracovat v redakci deníku Rovnost. V této době vydává další dvě básnické sbírky Nové mýty a Osudy. Od roku 1947 se stal profesionálním spisovatelem. Pro pražské Divadlo satiry píše divadelní hry, například Cirkus plechový či Zlatovláska. Jeho ve své době opomenutá divadelní hra Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou představuje první českou předzvěst budoucího absurdního dramatu. V padesátých letech se pod politickým tlakem pokusil o revizi svojí poetiky (Veliká láska, Český sen, Člověka hořce mám rád). Po rozvodu v roce 1956 se podruhé oženil, a přestože měl byt v Praze, většinu času trávil v Domech spisovatelů na Dobříši. Od konce padesátých let je jeho poezie inspirována jazzem a především formou blues. Jeho básně jsou tu prostoupeny sebeironickým bilancováním a provokativní metaforikou, která demytizuje falešné pravdy o člověku (Lazar a píseň, Moje blues).

Josef Kainar zemřel v listopadu 1971 v zámku na Dobříši, když v pouhých 54 letech podlehl infarktu. Kainarova nadčasová básnická tvorba s nemalou dávkou ironie a hořkosti odráží básníkovo pozorování lidských povah, tragické prožitky z války, poválečnou euforii i následné zklamání z počínající normalizace. A jako taková v sedmdesátých letech vybídla také řadu tvůrců ke zhudebnění. Značného posluchačského ohlasu získala v provedení Vladimíra Mišíka (se skupinami Flamengo a Etc) či Michala Prokopa a skupiny Framus Five.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.