Špičková kvalita (Proof)

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2017 - Stříbrná mince Marie Terezie - Proof

Stříbrná mince Marie Terezie - Proof

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 300. výročí narození Marie Terezie, Proof

Více informací


1 290Kč vč. DPH

Dostupnost: Tento produkt již není na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 300. výročí Marie Terezie, Proof - emise duben 2017

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : Vojtěch Dostál, DiS.

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,3 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *"

Limitovaný náklad : 11.300 ks

Emise : 26. duben 2017

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí NENÍ certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

 

Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazena horní část říšského orla s korunou, jehož trup je překryt svislou obdélnou nápisovou deskou s hesly „ŠKOLSTVÍ“, „DANĚ“, „MĚNA“, „ROBOTNÍ PATENT“, „STÁTNÍ SPRÁVA“, „MÍRY A VÁHY“. Jednotlivá hesla jsou od sebe oddělena tečkou. Po obvodu mince je v opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a neúplný dvouřádkový perlovec. Na heraldicky pravém křídle orla je označení nominální hodnoty mince „200“ a pod ním zkratka peněžní jednotky „Kč“. Na heraldicky levém křídle orla je položen český lev. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je umístěna mezi heraldicky pravou spodní perutí a nápisovou deskou.

Na rubové straně mince je ztvárněn portrét Marie Terezie. Po obvodu mince je text „MARIE TEREZIE“, který je doplněn neúplným perlovcem. Uprostřed mincovního pole vlevo od portrétu je letopočet „1717“ a vpravo od portrétu letopočet „2017“. Iniciála autora mince Vojtěcha Dostála, DiS., která je tvořena obráceným písmenem „D“, je umístěna nad letopočtem 2017.

 

 

Marie Terezie (* 13. 5. 1717, † 29. 11. 1780)

byla arcivévodkyní rakouskou, královnou českou, uherskou etc. Někdy byla sice nazývána císařovnou, ale ve skutečnosti byla pouze dcerou a manželkou císaře a později také matkou dvou císařů. Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Walburga Amálie Kristýna, se narodila 13. 5. 1717 ve Vídni, jako nejstarší dcera Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvické. Vychovávali ji Jezuité, kteří Marii Terezii vzdělávali především v náboženství, literatuře, dějinách, francouzštině, latině a němčině. Byla velmi temperamentní a milovala divadlo a tanec.

V roce 1736 se provdala za Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl zvolen císařem Svaté říše římské (1745). Společně měli 16 dětí, jedenáct dívek a pět chlapců, z nichž 12 se dožilo dospělosti. Po otcově smrti dne 20. 10. 1740 se Marie Terezie na základě Pragmatické sankce císaře Karla VI.2 ujala vlády. Na státnické povinnosti však nebyla připravována, a také neznala ani místní poměry habsburských zemí. Převzala zuboženou monarchii. Navíc sousedé, zejména bavorský vévoda Karel Albrecht a pruský král Fridrich II., neuznávali její nástupnické právo.

Až do roku 1763 se tak postupně odehrávaly tři válečné konflikty o „rakouské dědictví“. První slezská válka probíhala v letech 1740 – 1742. Bavorsko získalo Čechy za souhlasu části české šlechty, v roce 1741 byla obsazena Praha a Karel Albrecht byl korunován na českého krále. Prusko si nárokovalo Slezsko a Rakousko, Sasko Moravu. Druhá slezská válka se odehrávala v letech 1744 – 1745. Nakonec byl v Drážďanech uzavřen mír, který potvrzoval ztrátu většiny Slezska. Poslední, sedmiletá válka (1756 – 1763) skončila v neprospěch pruského krále Fridricha II., ale znamenala také opětovnou ztrátu Slezska. Dlouhé války monarchii ještě více oslabily a finančně ji vyčerpaly.

Marie Terezie postupně získala vladařské zkušenosti a pochopila, že je nutné monarchii modernizovat. K zásadním změnám došlo především v oblasti soudnictví, školství (všeobecná vzdělávací povinnost, systém škol) a finančnictví. Vídeň se stala sídlem nových centrálních úřadů. Státní úředníci se starali o vybírání daní, které se stalo efektivnější při zavedení evidence obyvatel, budov a pozemků. Stát podporoval zakládání manufaktur, budování cest a poštovního spojení. Také byla zavedena jednotná měna a první papírové peníze (bankocetle). Ke zrušení nevolnictví se Marie Terezie neodvážila, ale zmírnila robotní povinnost. Většina reforem pocházela od osvícenců, jejichž radikální nápady se snažila Marie Terezie usměrnit. Ke stáří se stala konzervativnější a opatrnější, což bylo zdrojem neustálých konfliktů se synem Josefem II., který zastával roli spoluvladaře a po smrti svého otce byl zvolen císařem Svaté říše římské.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.