Špičková kvalita (Proof)

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2016 - Stříbrná mince Bitva u Hradce Králové - Proof

Stříbrná mince Bitva u Hradce Králové - Proof

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové, Proof

Více informací


790Kč vč. DPH

5 zboží na skladě

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové, Proof - emise červen 2016

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : Roman Shamilyan

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,2 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *"

Limitovaný náklad : 10.000 ks

Emise : 29. červen 2016

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

 

 

Na lícní straně mince je symbolické vyjádření výsledku bitvy tak, že nalevo od středu mincovního pole je svislý text „RAKOUSKO“, který symbolizuje porážku, a napravo od středu mincovního pole je text v opačném směru „PRUSKO“, který symbolizuje vítězství. Při pravém okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Nalevo od textu Rakousko je označení nominální hodnoty mince „200“ a pod ním zkratka peněžní jednotky „Kč“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při levém spodním okraji dvousetkoruny.

Na rubové straně dvousetkoruny je rovněž symbolické vyjádření výsledku tak, že v levé části mincovního pole je ztvárněný rakouský orel, napravo od něho je ztvárněna pruská orlice. Při levém okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1866 2016“. Při pravém okraji dvousetkoruny je text „BITVA U HRADCE KRÁLOVÉ“. Iniciály autora mince Romana Shamilyana, které jsou tvořeny kompozicí písmen „S“ a „R“, jsou umístěny při levém spodním okraji mince.

 

Bitva u Hradce Králové

    Bitva u Hradce Králové je známa také jako bitva u Sadové nebo u Chlumu. Deset kilometrů severozápadně od Hradce Králové se dne 3. července 1866 střetla vojska Rakouského císařství a Pruského království. Rakousko-saská armáda, pod vedením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek, se v předvečer bitvy rozmístila v půlkruhové linii, která zahrnovala i kopec Chlum. Prusové vedeni králem Vilémem I. a generálem Helmutem von Moltke se boje účastnili třemi vojenskými jednotkami (První, Druhou a Labskou armádou). V bitvě bojovalo přibližně 436 000 vojáků, šlo o největší a nejkrvavější střetnutí na našem území. Brzy ráno se střetla rakousko-saská armáda s pruskou 1. a Labskou armádou, a i když dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu, po příchodu pruské 2. armády došlo k obratu. Rakousko ztratilo kopec Chlum především v důsledku špatné taktiky a začalo s ústupem na Moravu. Rakousko-saská armáda utrpěla velké ztráty - téměř 6 000 padlých, 8 500 zraněných a 22 000 zajatých. Na pruské straně bylo 2 000 padlých a 7 000 zraněných.

    Bitva u Hradce Králové byla součástí prusko-rakouské války, ve které se bojovalo o získání moci v regionu. Válka skončila podpisem mírové smlouvy v Praze dne 23. srpna 1866 (tzv. Pražský mír). Rakousko po porážce ztratilo své velmocenské postavení. Nejvýznamnějším státem regionu se pak stalo Prusko, které se později zasloužilo o vznik jednotného státu Němců.

    Během války byly použity i nové technické vynálezy, např. telegraf a puška zadovka. Tímto novým typem pušek byli vybaveni pruští vojáci. Zadovky se díky využití patron nabíjely zezadu, čímž se jejich nabíjení výrazně zrychlilo. Rakouská armáda byla vybavena modernějším typem děl, která byla daleko přesnější a s větším dostřelem.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.