Zlatá mince Jan Hus, Proof

Zlatá pamětní mince Jan Hus - Špičková kvalita (Proof)

Nominální hodnota : 10.000 Kč

Autor : Jakub Orava

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 34 mm

Síla : 2,45 mm

Ryzí hmotnost : 1 oz

Hrubá hmotnost : 31,107 g

Provedení : špičková kvalita

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 6.300 ks

Emise : 3. červenec 2015

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky s logem České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

Jan Hus (600. výročí úmrtí)

Datum narození mistra Jana Husa není přesně známé, patrně se narodil v roce 1371 v Husinci u Prachatic. První vzdělání získal v Prachaticích a někdy mezi roky 1386 – 90 se přestěhoval do Prahy, kde studoval na fakultě svobodných umění. V roce 1393 získal titul bakaláře a o tři roky později i mistra svobodných umění. Poté byl čekatelem řádné profesury, pro niž univerzitní statuta předepisovala další dvouleté zkušební období. Od roku 1398 se zařadil do skupiny mistrů, kteří na fakultě svobodných umění pravidelně přednášeli žákům.

Nedlouho po dosažení mistrovského stupně v oboru svobodných umění se Hus zapsal na studium na teologické fakultě pražské univerzity a na kněze byl vysvěcen pravděpodobně na jaře roku 1401. Tím započalo nové období jeho života. Přestože Hus žil v době vlády Václava IV., tehdejší společnost byla stále ovlivněna rozvojem za panování Karla IV. a reformními snahami, které se projevovaly v celé Evropě zejména jako reakce na papežské schizma. Karel IV. také patřil mezi osobnosti, které usilovaly o obnovu církve a povolal do Čech např. reformního kazatele Konráda Waldhausera, podporoval také Milíče z Kroměříže. Na tyto reformní snahy tedy Jan Hus svým učením navazoval.

Od března 1402 působil více než deset let jako kazatel v Betlémské kapli, která byla zřízena v roce 1391 s výslovným ustanovením, aby v ní slovo Boží bylo hlásáno jazykem českým. Na počátku 15. století se do Čech dostaly z Anglie také spisy reformátora Jana Viklefa, které Husa ovlivnily především zápalem o nastolení pořádku v církvi. Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburku nejprve Husovy kritické názory podporoval, avšak v roce 1408 se ostře postavil proti zastáncům viklefismu a přikázal jim odevzdat Viklefovy spisy. Čeští studenti i mistři jej odmítli poslechnout a arcibiskup se od reformního programu odvrátil. Arcibiskup byl ve sporu o Viklefa podporován německými mistry, ale jejich význam byl výrazně zmenšen vydáním Dekretu kutnohorského v roce 1409, který zajistil českým mistrům na universitě tři ze čtyř hlasů.

Podle nového řádu byl pak na podzim téhož roku zvolen Jan Hus rektorem pražské university. V roce 1410 spor o Viklefa nadále pokračoval a arcibiskup dal příkaz spálit Viklefovy spisy. Hus proti tomuto činu protestoval a byl Zbyňkem Zajícem z Hazmburku dán do klatby. Ve své činnosti však pokračoval a navíc uspořádal na universitě disputaci na obranu Viklefova učení, se kterou mu pomáhali Jakoubek ze Stříbra, Jan z Jičína a Prokop z Plzně. Tím se Husova roztržka s církví ještě prohloubila. Arcibiskup na Husa žaloval u papeže Jana XXIII. a byl obeslán k papežskému soudu, kam se však nedostavil. Následně papežská kurie klatbu na Husa potvrdila a měla být vyhlášena ve všech pražských kostelích.

Roku 1412 vystoupil Hus v Betlémské kapli i na universitě proti papežským nařízením o prodávání odpustků, což však proti němu popudilo i krále Václava IV., který měl z odpustků nemalý zisk. V Praze následně vypukly tzv. odpustkové bouře a papežská klatba se rozšířila i na Husovy podporovatele. V červenci roku 1412 Hus pohřbil v Betlémské kapli tři řemeslníky, kteří byli při odpustkových bouřích zatčeni a popraveni. Nad Prahou byl vyhlášen interdikt a hrozilo, že i král bude stižen klatbou. Hus se proto v listopadu 1412 rozhodl Prahu opustit.

Nejprve působil na Kozím Hrádku u Tábora a od roku 1414 na Krakovci u Rakovníka. Na venkově kázal a napsal své nejznámější spisy Knížky o svatokupectví, O šesti bludiech, O církvi nebo Postilu. V té době Hus také přispěl k reformě českého pravopisu, kdy spřežky nahradil diakritickými znaménky.

Na podzim roku 1414 byl svolán koncil do Kostnice, který měl finálně vyřešit otázky papežského schizmatu a Hus se rozhodl koncilu zúčastnit. Do Kostnice dorazil 3. listopadu a již 28. listopadu byl zatčen a uvrhnut do žaláře. Ještě ve vězení schválil přijímání svátosti oltářní pod obojí způsobou, které v Praze zavedl Jakoubek ze Stříbra. Ve vězení napsal několik menších traktátů a řadu dopisů svým podporovatelům. Husovi byla nabídnuta umírněná formule odvolání, kterou však odmítl s odůvodněním, že nemůže odvolat něco, co nehlásal. Byl prohlášen za zatvrzelého, zbaven kněžské hodnosti a odevzdán světskému soudu k potrestání. 6. července 1415 byl jako kacíř upálen a jeho popel byl vhozen do Rýna, aby jeho příznivci neměli možnost uctívat jeho ostatky.

Jeho smrtí však reformní snahy v Čechách neustaly, ale naopak mučednická smrt mistra Jana přispěla k jejich zesílení.

Zdroj : webové stránky ČNB