Zlaté mince České republiky roku 2010

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2010 - Zlatá mince Národní kulturní památka důl Michal...

Zlatá mince Národní kulturní památka důl Michal Ostrava - Proof - emise 6. října 2010

Zlatá mince Národní kulturní památka důl Michal Ostrava - Špičková kvalita (Proof)

Více informací


19 900Kč vč. DPH

Dostupnost: Tento produkt již není na skladě

Zlatá mince Národní kulturní památka důl Michal Ostrava - Špičková kvalita (Proof)

 

Nominální hodnota : 2500 Kč

Autor : akademický sochař Zbyněk Fojtů

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 22 mm

Síla : 1,6 mm

Ryzí hmotnost : 1/4 oz

Hrubá hmotnost : 7,78 g

Provedení : špičková kvalita

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 9.200 ks

Emise : 6. říjen 2010

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna , Jablonec nad Nisou

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky s logem České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB

 

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

 

Na lícní straně mince je na půlkruhové výseči ztvárněn elektromotorem poháněný těžní stroj jako příklad vnitřního vybavení dolu. Na pravém okraji výseče je značka České mincovny a ve spodní části výseče je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Nad těžním strojem je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vpravo je slezská orlice a vlevo je moravská orlice. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“.

Na rubové straně mince se nachází vyobrazení těžní věže dolu Michal. Pod ztvárněním těžní věže je ročník ražby „2010“. Při levém a pravém okraji mince je neuzavřený opis „DŮL MICHAL V OSTRAVĚ“. Iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, jsou umístěny při pravém okraji mince pod opisem.

 

Národní kulturní památka důl Michal v Ostravě

    Založení dolu Michal je spojeno se snahou tehdejšího rakouského státu podporovat uhelné hornictví jako nezbytný předpoklad rozvoje celého průmyslu. V roce 1842 položil tzv. montánní erár v Michálkovicích kruhové privilegované kutiště a o rok později v něm začal hloubit dvě jámy. V roce 1850 dostala jedna z nich jméno Michal podle zesnulého c.k. dvorního rady Michaela Laiera, který významně přispěl k rozvoji uhelného hornictví v rakouské monarchii. V roce 1856 koupila důl Výhradně privilegovaná společnost severní dráhy císaře Ferdinanda. Ve vlastnictví železniční společností zůstal důl až do znárodnění v roce 1945. V roce 1946 byl důl Michal přejmenován na počest levicového vůdce na Ostravsku a sociálně demokratického poslance rakouského říšského sněmu na důl Petr Cingr.

    Za dobu své dlouholeté existence procházel důl Michal postupným technickým a stavebním vývojem. Významným mezníkem se stal rok 1862, kdy byl důl připojen na báňskou dráhu, která umožnila plynulou expedici vytěženého uhlí prostřednictvím stále rostoucí železniční sítě. V letech 1913 až 1915 byl důl Michal zcela přestavěn tak, aby těžba okolních tří menších dolů Jan, Josef a Petr a Pavel a následná úprava a expedice uhlí byla soustředěna na jedné jámě. Koncentrace těžby, která současně probíhala na dalších závodech Výhradně privilegované společnosti severní dráhy císaře Ferdinanda, byla provázena zaváděním mnoha technických novinek, z nichž nejzávažnější bylo uplatnění elektrického pohonu místo stávajících parních strojů. Pro plnou elektrifikaci svých dolů vybudovala společnost v roce 1912 velkou a moderní závodní elektrárnu na dole František. Paralelně pak probíhala přestavba jednotlivých závodů. Nejvelkoryseji byla podle shodného technického a stavebního projektu provedena úplná povrchová přestavba dolu Zárubek a Michal. Jejich jednotné architektonické a provozní řešení podle projektu architekta Františka Fialy mělo pravděpodobně zdůraznit významné ekonomické a technické postavení Výhradně privilegované společnost severní dráhy císaře Ferdinanda v ostravsko-karvinském revíru.

     Po sloučení s okolními menšími doly se důlní pole jámy Michal skládalo z 84 tzv. jednoduchých důlních měr a 12 přebytků. Uhlí se nacházelo v 17 slojích o mohutnosti 50 až 200 cm a bylo dobýváno plně vyzděnou těžní jámou Michal hlubokou 671 m. Pro těžbu zde sloužily dva elektrické těžní stroje na klece po čtyřech vozech. Pomocná těžní jáma Jan byla vybavena pouze starším těžním strojem poháněným stlačeným vzduchem na klece po dvou vozech. Pro větrání sloužily jáma Petr a Pavel a jáma Josef. Celková kapacita těžby závodu Michal dosahovala po provedené přestavbě a koncentraci v průměru 300 tisíc tun uhlí ročně.

     Stavební dominantu areálu dolu tvoří ocelová příhradová těžní věž tzv. německého typu, na kterou navazovaly jednotlivé provozní budovy (jámová budova, strojovna a úpravna) postavené z ocelového skeletu s cihelnými vyzdívkami a velkoplošnými průmyslovými okny. Celý provozní areál tvořený jednotlivými volně stojícími objekty je směrem do parkového náměstí (škola, kostel Nanebevzetí Panny Marie) vymezen členitým a architektonicky reprezentativním objektem cechovny, koupelen a administrativy. Kapacita šaten a koupelen byla projektována na 1512 horníků. Vlastní počet zaměstnanců v průběhu doby značně kolísal a zejména v druhé polovině 20. století převyšoval dvojnásobně původně plánovaný stav.

     Důlní činnost byla ukončena v roce 1993 a v následujícím roce převzalo důl do svého vlastnictví Ministerstvo kultury České republiky, které zde zřídilo průmyslové muzeum. Po ukončení provozu zůstal celý areál dolu, včetně technického zařízení, bez podstatnějších změn. Důl Michal představuje jedinečný soubor elektrických těžních strojů a kompresorů z prvých počátku elektrifikace zachovaných na původním místě svého provozu ve zcela autentickém prostředí, tak jako by lidé, kteří zde pracovali, právě včera odešli. Prohlídková trasa umožňuje návštěvníkům zažít skutečné pracovní prostředí a procházet stejnou trasou jakou každodenně nastupovali horníci do práce. Podrobný výklad průvodců, kteří jsou bývalými zaměstnanci dolu, seznámí návštěvníky s provozem dolu, funkcí jednotlivých strojů a povinnostmi jejich obsluhy.

    Pro svou výraznou technickou, architektonickou a dokumentační hodnotu byl areál dolu Michal v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku.

Zdroj : webové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.